Nejstarší maják světa stál na ostrově Faru, první maják v Praze bude stát na spodním výběžku Libeňského ostrova. Maják staví Klub vodních motoristů Libeňský ostrov, který má ovšem sídlo v Praze 6 na Dejvické ulici.
Práce na výstavbě majáku byly započaty letos a zprovoznění se předpokládá v říjnu letošního roku. Výstavba nového majáku je součástí celkové rekonstrukce přístavu na Libeňském ostrově.
„Při plavbě od Podbaby proti proudu světlo majáku přímo provede lodě plavební trasou a bude tím plnit funkci světelného náměrníku a při plavbě opačným směrem pak zase kapitáni ve tmě snadno poznají, kde končí pevnina ostrova,“ vysvětluje funkci majáku předseda klubu Roman Kelbich a dodává: „Předností majáku totiž bude dostatečná viditelnost při plavbě po proudu i při plavbě plavební dráhou proti proudu pod oběma mosty.“
„Praha 6 se ukazuje jako líheň zajímavých nápadů v rámci Prahy nebo i celé republiky: jako první začala pořádat farmářské trhy, první začala místo sociálních dávek používat poukázky, zajistila první přívoz přes Vltavu v Sedlci, první posadila strážníky městské policie na kola, první vybudovala hřiště pro seniory, první začala nakupovat služby prostřednictvím elektronických aukcí či spustila sms podatelnu, a tak by se dalo pokračovat. Teď lze s nadsázkou i říct, že hlavní město bude mít díky nápadu a aktivitě občanů Prahy 6 svůj první maják,“ raduje se Jan Hrubeš z Hanspaulky a předseda Královského cyklistického klubu Torpédo, který na stavbu majáku zapůjčil svou stavební míchačku.
Maják, který vlastními prostředky budují členové Klubu vodních motoristů z Prahy 6, se stane novou dominantou na Vltavské vodní cestě i novým symbolem klubu. O zahájení provozu tohoto zařízení budou vodní motoristé včas informováni. Slavnostní rozsvícení tohoto v Praze jediného funkčního majáku proběhne za účasti známých osobností v říjnu. Součástí oslavy bude i ohňostroj nad Vltavou.
Co je to maják?
Maják slouží k navigaci lodí ve zrádných oblastech. Jedná se většinou o věž, na jejíž vrcholu se nachází optická soustava, která vysílá paprsek světla na velké vzdálenosti a upozorňuje tak lodě na blížící se pevninu, či skaliska. Maják má tvar věže, aby byl vyvýšen nad hladinu moře a byl tak dobře viditelný na větší vzdálenosti. Často je stavěn na útesech, aby se ještě více zvětšila jeho výška. Světlo z majáku může být viditelné až na vzdálenosti desítek kilometrů.
V dřívějších dobách byly majáky většinou osazeny stálou lidskou posádkou, která měla za úkol obsluhovat světelnou jednotku majáku, ale v dnešních dobách jsou majáky většinou modernizovány a automatizovány, lidská obsluha není nadále potřebná.
Optická soustava majáku pracuje buď s reflektorem, Fresnelovou čočkou nebo kombinací obojího. Cílem těchto systémů je koncentrace světla do jednoho směru, zvýšení jeho intenzity a vzdálenosti, ze které lze maják pozorovat.
Nejstarší stavbou tohoto typu, o které se dochovaly písemné záznamy, byl maják na ostrově Faru. Římané postavili kolem 30 majáků ve Středomoří a na pobřeží Atlantického oceánu ve Španělsku a Francii. Byl to například maják v Ostii, Tour ďOrdre v Boulogne-sur-Mer nebo Herkulova věž v galicijském přístavu A Coruña, která dosud stojí. Po pádu Říše římské výstavba majáků v Evropě stagnovala, zatímco v Číně bylo pro tento účel vybudováno několik vysokých pagod (například roku 874 na řece Moa). V Itálii byl postaven první maják roku 1157 v Melorii a následovaly stavby v Benátkách, Messině a Janově. V 17. století nastal evropský rozmach majáků. V 18. a 19. století se postupně zlepšovala konstrukce věží. Vynález Augustina Fresnela zvýšil efektivnost osvětlení.