RODIČE VOLAJÍ PO ZMĚNĚ ZÁKONA, PRAHA 6 CHCE JEDNAT S MINISTREM ŠKOLSTVÍ

Městská část Praha 6 má zájem bilingvní výuku nadále v souladu se zákonem podporovat, a proto již aktivně oslovuje některé z dalších obcí, kde obdobnou výuku také mají. Společně s nimi chce jednat s ministrem školství.

„Po ministerstvu chceme především sdělení, jak dál postupovat, a vyjasnění podmínek, za nichž může dvojjazyčná výuka na školách probíhat. Na případné změně legislativy jsme připraveni na základě našich zkušeností aktivně spolupracovat,“ uvedl radní pro školství Prahy 6 Ondřej Balatka.

Praze 6 se již ozývají další obce, které společně s Prahou 6 chtějí společně iniciovat jednání s ministerstvem školství.

Bilingvní výuku povolilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR před několika lety, nyní probíhá v celkem 46 školách po celé republice. V Praze 6 je dvojjazyčná výuka na osmi základních školách.

ČLÁNEK Mf DNES ČTĚTE ZDE: Základky berou 65 tisíc ročně za nadstandard. Nezákonné, řekla inspekce

ANKETA Mf DNES: Souhlasíte, aby některé ZŠ nabízely ve vybraných třídách nadstandardní výuku za příplatek od rodičů? HLASUJTE ZDE!

DISKUSE K ČLÁNKU - NAPIŠTE ZDE!

Mladá fronta DNES

Ředitel pro: Proč to mají dělat soukromníci, a ne obecní základky?

5.6.2014    Mladá fronta DNES    str. 3   Téma

    (jab)    Městská část Praha 6   

PRAHA Ředitel základní školy na náměstí Interbrigády v Praze 6 Petr Karvánek otevřel dvojjazyčnou první třídu ve spolupráci se společností Proedukace loni. Zatímco ve dvou sousedních prvních třídách se s jednou učitelkou vzdělává 28, respektive 27 dětí, v bilingvní 1. B jich je se dvěma učitelkami jen dvacet. Rodiče za to ročně platí Proedukaci 65 tisíc korun. „Radnice měla zájem, abychom bilingvní třídu otevřeli. Tak jsme do toho šli,“ říká Karvánek.

* Podle školních inspektorů je vaše škola mezi těmi, které porušují zásadu rovného přístupu k bezplatnému vzdělávání žáků v základní škole zřízené obcí, že?

Ano, před dvěma dny jsem obdržel inspekční zprávu a toto tam skutečně konstatují. Já si myslím, že rovný přístup neporušuji.

* Co s tou zprávou uděláte?

Mám na to svůj náhled, je to hodně právnická otázka, budeme o tom jednat se zřizovatelem. Asi je to na hraně zákona, nicméně já ze státních prostředků na ty děti vynakládám stejně jako na jiné žáky. Mně ti rodiče de facto nic neplatí, platí externímu subjektu. Přijímáme teď nějaká opatření. Od Proedukace jsme například přijali nějaký dar, vybavení té bilingvní třídy jejich školním nábytkem, který chtěli jiný, než máme my. To do budoucna zrušíme. Nebudeme čelit kritice, že děti to mají lépe vybavené, protože si rodiče připlatili.

* Ty děti to přece mají výhodnější oproti ostatním – je jich ve třídě méně, mají dvě učitelky...

No mají. Bilingvně se ale jinak vzdělávat nedá. Je-li tu poptávka po bilingvním vzdělávání, tak argument České školní inspekce, že se o to mají postarat soukromé školy, je úplně lichý. To je nesmysl, proč by to nemohly dělat obecní základní školy? Ty základní školy totiž umějí garantovat určitou kvalitu vzdělání, což ty soukromé školy mnohdy neumějí.

* Podle zákona však školy zřizované obcemi a státem nesmějí chtít od rodičů za výuku peníze, jak to chcete ustát?

To by museli zrušit i Montessori třídy, zkrátka všechny projekty, kde se platí navíc. Někde platí rodiče třeba 500 korun, jinde 5 000, někde 60 000. Princip je stejný. Ale to nikoho nepobuřuje, když se platí 500, to je jako v pořádku?

* Co když to budete muset zrušit?

Neumím si to představit, jak by to udělali, ale možné je všechno. Třeba si řekneme, že už další bilingvní třídu neotevřeme.

Základní školy vybírají od rodičů za nadstandard

5.6.2014    Mladá fronta DNES    str. 3   Téma

    Jana Blažková    Městská část Praha 6   

Některé obecní školy se vydaly na pole určené výhradně soukromníkům. Za výuku v češtině a angličtině prostřednictvím soukromé firmy se však platí, což je proti zákonu. Školní inspektoři řekli: Ne.

Ještě před pár týdny na návštěvníka internetových stránek vzdělávací soukromé společnosti Proedukace vykouklo lákavé video: spokojení školáci si na něm v učebně vybavené nejmodernějšími pomůckami spokojeně osvojovali základy angličtiny, češtiny, matematiky i dalšího učiva.

Průvodce videem vysvětloval hlavní přínosy dvojjazyčného vzdělávacího programu – ve třídě je maximálně dvacet dětí, o něž se neustále starají dvě pedagožky. Jedna anglická a druhá česká. Děti, pokud se vyučují v angličtině i předměty jako třeba matematika, si její základy hravě osvojí. Program navíc počítá už od první třídy i s nabitým odpoledním vyučováním, v jehož rámci si děti dopilovávají jazykové znalosti, stejně jako předměty, jež se normálně neučí – jako třeba výchova ke čtenářství. To vše za poplatek 65 až 67 tisíc korun ročně.

Fešácké třídy pro žáky, kteří platí

Ideální, chtělo by se říci, kdyby se jednalo o výuku na soukromých školách. Jenže tady jde o nabídku jakési „fešácké“ výuky ve vybraných třídách na školách obecních, s nimiž se Proedukace spojuje.

Obecní školy totiž za výuku s výjimkou odpoledních kroužků inkasovat peníze nesmějí. A to ani prostřednictvím soukromé firmy, píší ve zprávách, které teď rozesílají na řadu škol v Praze a středních Čechách školní inspektoři.

A co víc: veřejné základky si nesmějí nechat mluvit do výběru kantorů či obsahu výuky nikým zvenčí. „Smlouva s Proedukací podstatně omezuje vliv školy na řízení kvality vzdělávání v bilingvních třídách. Vedení v rozporu se školským zákonem nezajišťuje v těchto třídách některé řady učebnic. Navíc výběr učitelek i rodilých mluvčích do dvojjazyčných tříd podle smlouvy nezajišťuje ředitelka, ale společnost Proedukace,“ píší v čerstvé zprávě z inspekce v pražské Základní škole Petřiny-jih inspektoři.

MF DNES našla hned pět škol, v nichž inspektoři zaznamenali nezákonné postupy. Je jich však více, protože o bilingvní výuku je velký zájem. Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse jsou zjištění v každé z kontrolovaných škol trochu jiná. „V zásadě jde o porušení principu bezplatného základního vzdělání, při zápisech upřednostňování při přijetí těch dětí, které se hlásí do bilingvních tříd, kde se však platí,“ vypočítává Andrys.

Bez postihu pro neplatiče

Inspektoři navíc zjistili, že školy tají před rodiči fakt, že za vzdělání svých dětí ani v bilingvní třídě podle zákona nic platit nemusí. „Rodiče to rozhodně nechápou tak, že těch 65 tisíc platí vlastně dobrovolně jako nějaký nadstandard,“ říká Andrys.

O tom svědčí i rozhovory rodičů žáků těchto tříd na internetových fórech, kde si vyměňují zkušenosti.

„Mám dítě v bilingvní třídě a jsem spokojená. Učitelky česká i anglická jsou bezvadné, nemám, co bych vytkla. Mají sice delší vyučování než klasická 1. třída, ale to mi tak nevadí. Se školou ten program Proedukace nemá nic moc společného,“ píše třeba matka žáka z pražské školy na náměstí Interbrigády, kde program také nabízejí.

Podobné obecní školy mají v Praze už skoro všechny městské části, o program mají zájem i další města, která tak prý chtějí vyjít vstříc lidem.

„Program vyšel z iniciativy rodičů, kteří mají o rozšířenou výuku jazyků velký zájem. Do výuky v bilingvních třídách rodiče své děti zapsali dobrovolně a rovněž souhlasili s finanční částkou,“ napsal mluvčí šesté pražské městské části Adam Halmoši.

Proč rodiče, kteří chtějí takový nadstandard, prostě nezaplatí dětem soukromou školu? Jejich kvalita je kolísavá, v obecní základní škole mají větší záruky.

Dotčené školy i města se teď rychle vše snaží uvést do souladu se zákonem.

Ředitelka Proedukace Renáta Frouzová nyní místo „sdružení“ společnost pojmenovává „ústav“. „Jsme teď neziskovka. Je to něco úplně jiného, jen název zůstal stejný,“ tvrdí Frouzová. S dopoledním vyučováním například v Základní škole v Říčanech už prý nemá nic společného. Za 65tisícový roční poplatek za dítě provozuje jen odpolední výuku v prostorách školy, které si pronajímá. O vše ostatní se prý stará škola.

Jenže možná je to jen další zástěrka. „Naše odpolední anglické kluby jsou otevřené všem dětem ze školy, jak dovolí kapacita, která je ovšem omezená. Děti z bilingvní třídy budou chodit všechny,“ říká Frouzová. Lákavé video ze stránek Proedukace už zmizelo...

Inspektor proti: Rovný přístup ke vzdělání zaručuje ústava

PRAHA Zákaz výběru peněz za služby spojené s výukou rozhodně není podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse žádným výmyslem inspektorů. "Tady jde o to, že se v ústavou zaručeném bezplatném základním vzdělávání školy rozhodnou, že jedna třída bude s rozšířenou výukou jazyků, přičemž se na tom dohodne se soukromou vzdělávací společností, která zakoupí vybavení a připraví obsah vzdělávání a od rodičů za to chce třeba 65 tisíc korun," vysvětluje Andrys.

* Jaké důsledky by pro společnost měla selekce dětí ve veřejném školství podle finančních možností jejich rodičů?

Zásada rovného přístupu bez diskriminace na základě majetku či sociálního postavení je jedním z výdobytků moderní demokratické společnosti. Stát rozhodně nebrání tomu, aby rodiče pro své děti využili soukromé školy a sami posoudili, zda za zaplacenou cenu dostávají přidanou hodnotu. Zároveň je třeba zajistit, aby i děti, jejichž rodiče si například nemohou dovolit hradit školné, měly možnost přístupu ke kvalitnímu vzdělání. Právě tuto roli zde plní stát a územně samosprávné celky a jimi zřizovaná síť základních škol.

* Za co škola může vybírat peníze a za co nesmí vybírat v žádném případě?

Školní vzdělávací program vymezuje rozsah vzdělávání, který škola poskytuje. V tomto rozsahu má žák na bezplatné vzdělávání právo.

* Co bude s těmi školami dál?

Česká školní inspekce věc prověřila, zjištěná porušení zákona popíše v inspekční zprávě a uloží lhůtu na odstranění nedostatku. Informaci posíláme i zřizovateli. S jistým časovým odstupem pak bude provedena opětovná inspekce.

* Druhá základní škola v Říčanech už uzavřela s Proedukací novou smlouvu, podle které nadstandardní výuka probíhá v odpoledních hodinách na principu dobrovolného kroužku. Děti z bilingvní třídy se však na tuto výuku zapsaly všechny přednostně. Bude tato náprava stačit, nebo to je opět diskriminační, protože ty děti tam fakticky chodit prostě musí, jinak by byly i v dopolední školní výuce pozadu...

Pokud budou vazby na vzdělávání poskytované školou opravdu zcela přerušené, pak by to teoreticky legální bylo. Ale může to být v praxi samozřejmě i tak, jak jste říkala v otázce.