18. Free jazz festival

Svátek jazzové volnosti láká na německé legendy Uliho Gumperta & „Baby“ Sommera nebo švýcarské improvizátory Sc’ööf

Již 18. ročník Free Jazz Festivalu proběhne ve dnech 29. a 30. září v pražském břevnovském klubu Kaštan. Dalšími účinkujícími budou experimentátoři KRK a domácí legenda Vráťa Brabenec v „narozeninovém“ projektu s triem Romanovská Tichý Hrubý.

Co účinkující, to osobnost improvizační scény. Dramaturgii festivalu se přitom podařilo udržet nadgenerační program, kdy se na pódiu vystřídají ikony free jazzu s mladými hledači.

Onou prověřenou nadějí volné improvizace jsou švýcarští Sc’ööf, kteří na sebe upozornili třeba v rámci letošního ročníku prestižního showcase festivalu Jazzahead! v Brémách. Vystupují v obsazení Christian Zemp - kytara, Noah Arnold – alt saxofon, Elio Amberg – tenor saxofon a Amadeus Fries – bicí nástroje. A když se v roce 2015 dali dohromady, určili si cíl „vytvořit zcela vlastní zvukový jazyk, osvěžujícím způsobem dobrodružný a zároveň přímočarý“. Což se jim povedlo díky nevázanému míchání žánrových prvků jazzu, metalu i punku.

Svoji tvorbu zatím Sc’ööf zaznamenali na tři tituly. V roce 2017 hledali správný sound na EP Kreidenfels. O tři roky později vydali dlouhohrající debut Weaving Elephants, o kterém v magazínu Jazz’N’More napsali: „Ta hudba vás uchvátí svou jinakostí a kompaktností.“ Naposledy se Sc’ööf prezentovali loňským albem CDR003SA, ale nahrávky stejně poslouží jen jako přibližný obrázek. Na koncertech se, dle vlastních slov muzikantů, „mění podivné groovy a výstřední živá energie v pytel plný překvapení“.

https://www.youtube.com/watch?v=GCB8z4Xioms

https://scoeoef.bandcamp.com/album/cdr003sa

 

KRK vlastně není třeba příliš představovat. Nejen, že u nás opakovaně vystupují, ale především mají české vazby. Se zdejšími hudebníky vydali i řadu alb. George Cremaschi se do Prahy přestěhoval z Kalifornie, Matthew Ostrowski zavítal z New Yorku. Zároveň se pohybují v různých projektech napříč Evropou.

KRK vznikli v roce 2005 jako duo. Matthew Ostrowski i George Cremaschi živě, v reálném čase, manipulují s elektronikou. Cremaschi navíc oživuje digitální zvukové krajiny virtuózní hrou na kontrabas. Rádi ovšem zvou na koncerty další hudebníky, například v Brně v roce 2015 přizvali saxofonistu Pavla Zlámala a na festivalu Alternativa 2019 v Praze zapojili hned tři další muzikanty. Výjimkou nebude ani vystoupení na Free Jazz Festivalu, kde se k duu přidá italský, momentálně v Praze žijící perkusista Elia Moretti.

https://www.youtube.com/watch?v=ic40jNWiSOU

 

Skutečnou lahůdku pro free jazzové nadšence představuje vystoupení německého dua Uli Gumpert & Baby Sommer. Pianista Ulrich Gumpert zahájil plodnou dráhu koncem 60. let, kdy ho do svého bigbandu, stejně jako souputníka Güntera Sommera, přizval kapelník a skladatel Klaus Lenz. V 70. letech spoluzakládal Gumpert jazzrockovou formaci SOK a akustickou kapelu Synopsis, v obou hrál opět i se Sommerem. Vedle vlastních kapelnických projektů založil např. trio s rakouským trombonistou Radu Malfattim a anglickým bubeníkem Tonym Oxleyem či hrál s dánským saxofonistou Johnem Tchicaiem či americkým saxofonistou Stevem Lacym, se kterým v duu vydal album Deadline (1989).

Legendární německý bubeník Günter „Baby“ Sommer, který letos 25. srpna slaví osmdesátiny, u nás opakovaně zanechal výraznou koncertní stopu. Stačí tudíž jen připomenout, že Sommer patří od 70. let k nejdůležitějším figurám jazzové avantgardy nejen v rodném Německu. Má za sebou spolupráci s legendami jako Cecil Taylor nebo Wadada Leo Smith.

Není divu, že ti dva jsou dokonale sehraní. O SOK už byla řeč. První společné album The Old Song vydali (ještě spolu s hostujícím saxofonistou Manfredem Heringem) už v roce 1973. Od té mají za sebou řadu výtečných titulů jak ve větších sestavách, tak v duu. Z těch novějších namátkou Das Donnernde Leben (2009) či La Paloma (2012). A samozřejmě také koncertů proslulých doslova „telepatickou“ souhrou. Zdaleka už se nenechají omezovat jen free jazzovou škatulkou. Vlastně umí překvapit i tím, jak lahodné melodie dokáží propašovat do improvizované hudby.

https://destination-out.bandcamp.com/album/vers-uminisse

 

Za spoluprací Vratislava Brabence s o dvě generace mladším improvizačním triem Romanovská Tichý Hrubý je vlastně dárek k saxofonistovým narozeninám. Když dostal Brabenec, známý především jako člen Plastic People Of The Universe, nabídku natočit si k osmdesátinám album, vyslovil přání „zase si jednou zablbnout na freejazzovů notečku“. Výsledkem není jen deska vtipně pojmenovaná Nejsem na to zvyklá, ale i příležitostná spolupráce koncertní.