V úterý 9. září 2014 ve 14:00 hodin odhalí starostka městské části Praha 6 Marie Kousalíková pamětní desku Jana Malypetra - předseda vlády ČSR a politik Agrární strany.
Pamětní deska bude umístěna na domě v ulici Na Baště sv. Jiří č. p. 257, Praha 6.
Slavnostního aktu se zúčastní také dva vnuci Český spisovatel a politický vězeň Jiří Stránský a Jan Malypetr.
Jste zváni.
Jan Malypetr (21. prosince 1873 Klobuky – 27. září 1947 Slaný) - byl český pravicový politik, v letech 1932–1935 předseda československé vlády. Byl členem Republikánské strany československého venkova (známější pod jménem „agrárníci“).Pocházel ze statkářské rodiny, jeho strýcem byl Jan Malýpetr. Vystudoval gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku.V roce 1899 vstoupil Malypetr do agrární strany, kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od roku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném.
Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj poslanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem je český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský.
Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 1922 - 1925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády.
Díky razantnímu postupu Malypetrovy vlády v roce 1933 překonalo Československo v porovnání například se západní Evropou poměrně úspěšně následky globální hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal Malypetr použít mimořádných prostředků - vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu.
V roce 1939 po německé okupaci se Jan Malypetr stáhl z politiky, jako pravicový a (z pohledu nacistických okupantů) relativně bezproblémový politik však v době protektorátu nijak nestrádal.
V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil Malypetr v roce 1944 Ligu proti bolševismu. Tento akt byl po osvobození v roce 1945 chápán jako kolaborace s nacisty a Jan Malypetr je spolu s ostatními členy předsednictva Ligy postaven před soud. Vina mu ale nebyla prokázána a byl postupně zproštěn všech obvinění. zdroj: wikipedia
Zveřejněno
8. 9. 2014
00:00
