Senioři jsou pro podvodníky, zloděje i násilníky snadným cílem. „Na rozdíl od lidí v produktivním věku, je jednodušší seniory obelhat, zneužít, napadnout, okrást. Proto apelujeme na všechny, aby byli obezřetnější vůči cizím osobám a chránili sebe i majetek,“ říká Josefa Jelínková, vrchní komisařka oddělení prevence Krajského ředitelství PČR.
Zdálo by se, že doba pandemie, když museli být senioři doma a nikam moc nechodili, byla pro ně bezpečnější. Máte tyto zkušenosti také?
To určitě ne. To, že jsou v této době senioři převážně zavření doma neznamená, že jsou v bezpečí. A dokládají to i naše statistiky počtu trestných činů páchaných na starších lidech. Více se objevily různé podvody, ať už po telefonu nebo při nezvaných návštěvách.
Jak se nejčastěji nechají obelhat?
Jde hlavně o legendu, kterou pracovně nazýváme vnuk. V současnosti pachatelé seniorům nejčastěji volají s tím, že jejich vnuk spáchal dopravní nehodu v zahraničí, při níž došlo ke zranění dítěte. A je třeba co nejdříve složit kauci v hotovosti, aby jejich příbuzný neměl záznam v rejstříku nebo nebyl umístěný do vazby. Proto Policie ČR navázala spolupráci s linkou 1188 a podobně jako podvodníci vybírá lidi se staročeským jménem a pevnou linkou, kterým pak volá. Po zvednutí sluchátka se ozve hovor, kdy policie varuje lidi právě před tím, aby se nestali oběťmi těchto trestných činů.
V době pandemické se objevilo mnoho dobrovolníků, kteří osamělým lidem pomáhali. Zneužil toho někdo a vydával se za ně, aby tyto lidi okradl nebo jim ublížil?
Takové případy neevidujeme, ale nevylučuji, že se to mohlo nebo nemůže stát. Bohužel většina seniorů se stydí za to, že se stali oběťmi trestných činů. A trvá většinou dlouhou dobu, než jsou schopni o tom promluvit.
Tušíte, kolik trestných činů starší generace ze studu nenahlásí?
To nedokážeme říct. Ale díky tomu, že pořádáme různé kampaně, které jsou zaměřené na seniory a oběti protiprávních jednání, pomáháme jim, aby svůj stud potlačili a zjistili, že nejsou jediní, komu se to stalo. Když zjistí, že tu zkušenost má více lidí, najednou řeknou: „To se mi stalo také“. Já proto ráda uvádím tuto legendu s vnukem, protože její obětí se stala i má babička. Když jim ji řeknu a zjistí, že oběti se nacházejí i v policejních rodinách, přiznají, že byli také podvedení.
Nebojí se také pozdějšího vyšetřování?
Výhodou je, že senioři se řadí do kategorie zvlášť zranitelných obětí, proto i policie k nim přistupuje s větším zřetelem a ohleduplností. Pokud jsou obětí trestného činu, proběhne výslech přímo za přítomnosti soudce, aby se nemusel opakovat, seniora lze na policii i dovézt, v případě špatného zdravotního stavu proběhne jeho výslech za přítomnosti soudce doma.
Poučí se z toho i ostatní a už příště nenaletí?
Je to vždy v periodách. Máme období, kdy podvodníci volí legendu vnuk, když se nám po čase podaří pachatele odhalit a ostatní před touto legendou varovat, přijde jiná. Senioři jsou stále obětí takzvaných šmejdů, kteří jim sice už nabízejí předražená deky nebo hrnce, ale za velmi výhodnou cenu. Tito „šmejdi“ většinou chodí ve dvojici. Senior se rozhodne věc koupit třeba jako dárek, jde do vedlejší místnosti pro hotovost a podvodníci si mezitím zmapují, kde má uloženy peníze, případně další cennosti v bytě. Poté oběť s jednou osobou řeší koupi, zpravidla mu nabídnou, že dárek pěkně zabalí, přidají na něj mašli, druhá osoba se dovolí, zda může jít na toaletu, využije, že nepozornosti seniora a odcizí mu veškerou hotovost. Také se používá legenda, že jsou pověřeni energetickými nebo telekomunikačními společnostmi předat zákazníkům přeplatky. Pak oznámí, že mají jen pětitisícovku a potřebují bankovku rozměnit. Zpravidla to končí tak, že senior nedostane ani přeplatek a z peněz, které přinesl na rozměnění, mu zůstane jen pár stovek.
Senioři se často stávají i obětmi domácího násilí. Co lze považovat za domácí násilí a co je pouze přísný dozor rodiny?
Domácí násilí je velmi složité téma, protože k němu dohází doma za zavřenými dveřmi a většinou beze svědků. Nejčastěji řešíme případy, kdy se mladý v práci neúspěšný muž bez kariéry, bez zaměstnání, svobodný či rozvedený kvůli alkoholu, drogám nebo gamblerství ve věku třicet až čtyřicet let vrací domů k mamince a má představu, že ta mu poskytne stejný „mamaservis“, jako když byl náctiletý. Maminka je většinou ráda, že už není zase doma sama a stará se o něj jako dříve. Syn ji nejprve začne okrádat, aby měl peníze třeba na automaty nebo alkohol. Ztrácejí se drobné věci, které nemají ani tak finanční hodnotu jako citovou, jde třeba o památku po mamince. A tady vznikají první konflikty. Po čase senior vyžaduje, aby si syn začal plnit nějaké povinnosti nebo nastoupil do práce či léčbu. A to vede k opravdovému násilí, jak k psychickému, tak fyzickému.
Může v odhalení násilí nějak pomoci okolí? Sousedé?
Trýznitel často seniora izoluje, aby si okolí nevšimlo znaků týrání, což mohou být nejprve změny nálad nebo uzavřenost. Najednou se senior přestane s lidmi stýkat, přestane chodit s dalšími na společné akce, například do kavárny či cukrárny, jako důvod uvádí nepravděpodobné výmluvy. Nemusí mít ještě ani modřiny po fyzickém násilí, ale stydí se za to, že útočníkem je jeho syn či vnuk, tedy rodina, na jejíž výchově se senior podílel. Pokud mají dotyční senioři podezření, že dochází k domácímu násilí, tak se mohou obrátit na docházejícího pečovatele nebo lidi, co vozí obědy, pomáhající organizace nebo přímo na policii. Pokud o to osoby požádají, mohou na násilí upozornit i anonymně a nemusí tak mít strach, že by se vztek násilníka obrátil proti nim.
K násilí mezi partnery v tomto věku už nedochází?
Bohužel může docházet. V tomto případě oběť nemá pocit, že násilníka špatně vychovala, ale naše babičky stále žijí modu, jsme a budeme spolu v dobrém i zlém. A já určitě nebudu poukazovat na to, že mě partner bije a já to nedokážu vyřešit….
Kde by měl senior hledat pomoc, pokud zjistí, že je obětí trestního činu?
Nejen senior, ale pokud jakýkoliv občan zjistí, že se stal obětí trestního činu, měl by tuto skutečnost, co možná nejdříve oznámit policii. Je důležité připomenout, že se občan může obrátit na jakékoli oddělení policie. Tedy pokud ho okradou v nákupním centru v jedné části Prahy a on na to přijde až doma, nemusí se vracet zpět, ale může navštívit nejbližší oddělní policie nebo zavolat na linku 158. Ráda bych upozornila, že volání na číslo 158 je zdarma, že se vám nikdy nestane, že se nedovoláte, a především že nebudete mluvit s automatem nebo robotem, ale konkrétním člověkem, který může okamžitě pomoci radou či informací.