Nikdy nezapomeneme, hlásí v ruštině nová pamětnická výstava, kterou pořádá nezisková organizace Post Bellum ve spolupráci s Prahou 6. Prostřednictvím textů a fotografií, ale i skrze audiovizuální sloup s dobovými záběry výstava seznamuje s příběhy, které ilustrují roli Sovětského svazu v československých dějinách: od osvobození od nacismu přes totalitní 50. léta a okupaci v srpnu 1968 až po odchod sovětských vojsk ze země. Výstavu na náměstí Interbrigády, kde dříve stála socha maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, je možné volně zhlédnout do konce ledna 2022.
„Je nesmírně důležité připomínat, že se Sověty nepřišlo v květnu pětačtyřicátého roku do Československa jen veselí z osvobození. Mnoho našich sousedů ruské národnosti, kteří do Československa utekli ve dvacátých letech před bolševiky, bohužel padlo do spárů sovětské rozvědky Směrš. Kde jinde si příběhy těchto lidí připomenout, než právě na místě, kde stávala socha vojevůdce, který tyto katy do Prahy přivedl? A právě na jeho příběhu a příbězích jeho obětí je třeba si neustále ukazovat, jak je snadné se z osvoboditele stát okupantem a ze zachráněného obětí. Abychom nikakdá nezabudli,“ vyzdvihuje starosta Prahy 6 Ondřej Kolář symbolický význam nové expozice.
Výstavu „Nikogda ně zabuděm“ („nikdy nezapomeneme“), jejíž název odkazuje na závěrečný verš známé protiokupační písně Karla Kryla „Tak vás tu máme“, připravilo Post Bellum za podpory městské části Praha 6. „Světové dějiny se skládají z jednotlivých lidských příběhů, někdy šťastných, jindy naopak úplně šílených, nicméně příběhů, které mají někdy takovou sílu, že jsou schopny rozrušit historické mýty vytvářené těmi, kteří drželi moc, když se dějinné interpretace rodily. Právě proto si dovolujeme předestřít na jednotlivých lidských osudech stále velmi zjitřenou historii česko-ruských vztahů a zároveň doufáme, že veřejnosti pomůže udělat si přesnější obrázek o tom, co se u nás ve druhé polovině 20. století skutečně odehrálo,“ komentuje dramaturgii výstavy místostarosta Prahy 6 pro kulturu Jan Lacina.
Prostřednictvím plakátů výstava seznamuje se čtyřiceti pamětnickými příběhy z databáze projektu Paměť národa. Jednotlivá svědectví jsou rozdělena do čtyř kapitol: „Osvobození“ se zaměřuje na konec druhé světové války, „Dozor“ přináší svědectví z 50. let v Československu a připomíná zdejší léta sovětského vlivu, „Vpád“ osvětluje zkušenost se sovětskou okupací z roku 1968 a „Odchod“ zachycuje události spojené se zhroucením komunistického režimu a následný odsun okupační sovětské armády z Československa. Nechybí ani plakát s textem vojenského historika Jiřího Fidlera „Kdo byl maršál Koněv“. Výstavu pak dotváří několikametrový audiovizuální sloup, který stojí na místě soklu bývalé sochy maršála Koněva. V útrobách tohoto sloupu jsou k vidění archivní videosnímky s dobovými záběry z jednotlivých dějinných událostí a také s promluvami pamětníků.
„Příběhy Paměti národa u Koněva nijak nezpochybňují ohromné nasazení obyvatel Sovětského svazu za druhé světové války a jejich zásadní podíl na porážce nacismu v Evropě. Ani v nejmenším se nechceme dotknout cti rudoarmějců, hrdinů a obětí války. Nelze však zastírat násilí, kterého se masově dopouštěly sovětské úřady i na našich občanech v gulazích, rudoarmějci na civilním obyvatelstvu, nelze neslyšet svědectví znásilněných žen zvláště v jarních měsících roku 1945 při tzv. osvobozování. Zpochybňuji, že se jednalo o osvobození v pravém a plném slova smyslu. Jistě se jednalo o osvobození od nacismu, ale s ohledem na to, co následovalo, nikoliv ke svobodě,“ říká vedoucí projektu Paměť národa a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Tvůrci výstavy budou jednotlivé příběhy obměňovat tak, aby svědectví akcentovala letošní významná výročí – např. 30 let od odsunu sovětských vojsk z Československa, výročí okupace v roce 1968 nebo Den boje za svobodu a demokracii 17. listopadu. „Příběhy od Koněva“ autoři publikují i na webové stránce konev.pametnaroda.cz, a to nejen v češtině, ale i anglicky a rusky. „Vybrali jsme příběhy, které historické události ilustrují z různých pohledů. Jde o zkušenost lidí, kterým osvobození od nacismu v květnu 1945 zachránilo život, ale i svědectví těch, jejichž blízcí krátce poté skončili v gulagu. Anebo příběhy těch, kteří se postavili proti srpnové okupaci v roce 1968 i vyprávění pamětníků, kteří se s ní smířili a třeba jí dodnes obhajují,“ dodává k tomu kurátor výstavy Michal Šmíd, správce portálu Paměť národa, a pokračuje: „Výstavu zároveň vnímáme jako určitou intervenci do veřejného prostoru. Sami jsme napjatí, nakolik místo zatížené dědictvím komunistické propagandy unese leckdy protichůdná svědectví, vzpírající se doktrínám různých zvěstovatelů té jediné správné ,pravdy´.“
Exteriérovou výstavu Nikogda ně zabuděm na náměstí Interbrigády v Praze 6 mohou návštěvníci zhlédnout do konce ledna 2022.
Fotogalerie z vernisáže: https://www.zonerama.com/MestskacastPraha6/Album/7227617
