Doby, kdy občané kupovali byty za 80 000, už nevrátíme

Ostrou hádkou skončilo poslední zasedání radnice na Praze 6. „Kvůli asociální politice radnice se někteří lidé zbláznili, někteří mluví o sebevraždě,“ i taková slova vyslechla zdejší starostka Marie Kousalíková. Část veřejnosti protestuje proti privatizaci obecních bytů. Zatímco v minulosti prý lidé nakupovali byty za pár korun – třeba za 7000 korun za metr čtvereční – teď je to prý mnohonásobně více – až 61 000 korun za metr čtvereční. Jak vnímá spor starostka? A o čem dál se mluví na Praze 6? Mnohdy jde o projekty, které se dotknou obyvatel celé metropole: například prodloužení metra do Motola. Ptali jsme se Marie Kousalíkové.

* Pro většinu Pražanů to možná na první pohled vypadá jako vzdálený spor mezi skupinou obyvatel a Prahou 6. Ale privatizace obecních bytů vyvolává debaty všude. Proč bylo vůbec nutné, aby k ní na Praze 6 došlo?

Byty, které jsou v soukromém vlastnictví, jsou vzorně udržované, lidé se o ně starají možná i lépe, než to umíme my. A Praha 6 má pořád bytů ve svém vlastnictví víc než potřebuje. Rozhodli jsme se proto, že ještě nějaký bytový fond do prodejů dáme. Konkrétně teď jde o 904 městských bytů s tím, že nám potom zůstane zhruba 600 bytů, které si ponecháme pro sociální oblast, pro handicapované, mladé rodiny či seniory, kteří mají problém. Cílem tedy bylo, abychom si ponechali byty pro případy, kdy chceme pomáhat, a zbytek by měl být v soukromých rukou.

* Nicméně například podle Petry Kolínské ze Strany zelených je těch 600 bytů, které si jako stotisícová městská část ponecháváte, málo.

Paní Kolínská tvrdí, že je to málo, ale nemá to ničím podložené. My máme. Víme, kolik sociálních bytů za rok poskytujeme, je jich zhruba 60 a vše funguje plynule, občané na nic nečekají, takže z našeho pohledu 600 bytů stačí. A kde bere paní Kolínská jistotu, že prodáme všech 904 bytů? Osobně předpokládám, že nám jich zbude víc. Navíc máme pro sociální oblast vytipované další dvě lokality, kde bychom rádi postavili nové objekty.

* Nebylo by možné využít v této oblasti právě některé z privatizovaných bytů?

Bohužel nejsou pro tuto sociální oblast vhodné. Je nutné, aby byly bezbariérové a splňovaly další podmínky. Takže máme vytipovaný projekt Šatovka a ještě hledáme jeden.

* Vedle debaty nad tím, proč vůbec byty privatizujete, zaznívají také pochybnosti nad tím, za kolik. Například akademický malíř Boris Jirků poznamenal, že jste dali příkaz, aby se byty prodávaly za 61 tisíc korun za metr čtvereční. Sami jste je ale prý v minulosti privatizovali často ve většině za 2000 až 7000 korun.

Jenže od poslední privatizace uplynulo devět let. Když se podívám, jaké bylo v Praze nájemné v roce 2003 a jaké je teď, je to velký rozdíl. A my se samozřejmě musíme alespoň trochu přizpůsobit současné situaci. Přece nemůžeme prodávat za stejné ceny jako tehdy. Těch 61 tisíc korun byl vzorový příklad.

* Takže jde ze strany kritiků o podobný argument, jako by říkali, že před lety byly levnější rohlíky?

Velmi zjednodušeně řečeno ano. Ale problém je samozřejmě složitější. Uvádějí, že místostarosta, pan Stupčuk, koupil před dvěma lety byt a platil 7000 korun za metr čtvereční. Ale před dvěma lety žádná privatizace nebyla, o ceně bylo rozhodnuto ve zmíněném roce 2003. Možná byla chyba v tom, že jsme neprivatizovali všechny byty naráz, pak by k pochybnostem, zda byly příznivější podmínky v 90. letech, v roce 2003 nebo teď, nedocházelo. Také znám lidi, kteří si koupili byt na Petřinách za 80 000. Jenže ta doba už je pryč. Žádná privatizace nebyla a nebude úplně spravedlivá.

* Ale proč je rozdíl oproti roku 2003 tak výrazný?

Je třeba si uvědomit, o jaké byty jde. V roce 2003 jsme privatizovali byty na Dědině za 4000 korun za metr čtvereční, ale jde o paneláky, což je úplně něco jiného než nádherné byty v Dejvicích, Bubenči nebo na Břevnově. Ceny bytů určujeme na základě znaleckých posudků, v kterých jsou vážena všechna možná kritéria. Navíc jsme občanům vyšli vstříc tím, že jsme k ceně odhadnuté posudkem dali ještě 40procentní slevu. Zmínil jste pana Jirků, který argumentuje cenou 61 000 korun, ale ta vyplynula z jednoho z prvních posudků, kterých od té doby bylo několik. Reálně jsme za tolik peněz nikdy neprodávali. Nejdražší byty teď privatizujeme zhruba za 26 000 korun za metr čtvereční, ale to se bavíme o těch nejluxusnějších bytech, s výhledem na Pražský hrad, velkou terasou a podobně. Většina se ale pohybuje cenově níž.

* Kolik tedy v průměru stojí byt, co si může občan Prahy 6 koupit?

Za takový průměrný byt o výměře 60 metrů čtverečních zaplatíte kolem 1 300 000 korun. Což je podstatně méně, než je tržní cena. Bydlím v domku na konci petřínského sídliště a často nám do schránky chodí inzeráty, ve kterých lidé nabízejí panelákové byty o srovnatelné výměře za 3 000 000. Takže jsme kritizování i z druhé strany za to, že občanům byty nabízíme hluboko pod tržní cenou. To bylo také důvodem hádky, která se strhla na našem posledním zastupitelstvu (konalo se minulý pátek 9. listopadu – pozn. red.), kde emoce převládly nad obsahem, proto jsem ho přerušila.

* Ale já jsem slyšel, že jste ho přerušila proto, že jste sama ztratila nervy, když lidé volali „hanba“ a „fuj“.

Kdepak, jednání jsem přerušila v momentě, kdy chování části veřejnosti přerostlo v otevřenou hádku. V pátek 23. listopadu budeme tam, kde jsme skončili, pokračovat.

* Modelový příklad: Chci si koupit nabízený byt na Praze 6, ale jsem už v důchodu. Vyjdete mi nějak vstříc? Předpokládám, že banka už mi žádnou hypotéku nedá.

Máme dohody s několika bankovními ústavy, které slibují, že lidem dají úvěr a nebudou zjišťovat věk ani příjmy.

* Znamená to, že když si byt bude chtít koupit třeba pan režisér Jiří Krejčík, který se demonstrací občanů rovněž účastní, neřekne mu banka jakožto 94letému člověku ne?

Ano, i on by úvěr za výhodných podmínek dostal. Byl by tam samozřejmě připsán příbuzný, například vnuk. Mimochodem, dům, ve kterém bydlí, se neprodává.

* A jaké možnosti mají ti občané Prahy 6, kteří se nechtějí zadlužovat a chtějí zůstat v nájmu? Nehrozí jim v souvislosti s deregulací od příštího roku drastické zvýšení nákladů? Mnohým na živobytí měsíčně zůstávají sto koruny…

Žádné brutální zvyšování nájmů se konat nebude. Lidé mohou v bytech normálně zůstat a nájemné pro ně zůstane v podstatě téměř stejné, jako je doposud. Vyplývá to ze zatím uskutečněných posudků. Dosud máme informace k polovině prodávaných bytů a nevypadá to, že by se mělo něco výrazně měnit. Zároveň ale došlo k tomu, že 58 z těchto 904 bytů se rozhodlo protestovat a nechtějí nás vpustit posudky provést. Jako vlastník přitom podle občanského zákoníku dovnitř vstoupit můžeme. Rozhodli jsme se, že to rozporovat nebudeme a buď nás lidé dovnitř pustí a nájemné dle posudku vypočítáme, nebo nás dovnitř nepustí a budou platit ve výši, která je rozhodnutá, což je 147 korun za metr čtvereční. Žádné bezpráví nepácháme.

* V těchto dnech pořádáte venkovní výstavu Praha 6 mění tvář. Zeptám se na několik konkrétních projektů, které Prahu 6 změní. Jaký je váš osobní názor na prosklenou víceúčelovou budovu PPF, která má vyrůst do podzimu 2015 na Vítězném náměstí?

V první chvíli jsem se jí trochu lekla, protože vypadá, že převyšuje všechny ostatní. Ale tak to nebude, byl to zkreslující pohled. Zda se mi osobně líbí, není podstatné, beru to z ženského pohledu, což je podobné, jako bych říkala, které šaty nebo kabelka se mi líbí víc (usmívá se). Důležité je, že budova výškou ani hmotou nijak neporuší to, co je dané normami.

* Například ale jeden z členů komise pro územní rozvoj, Antonín Nechvátal ze Strany zelených, tvrdí, že: „Radnice Prahy 6 o stavebních záměrech mlčí a vůči developerům nevznáší žádné požadavky.“

Pan Nechvátal určitě ví, že na poslední komisi už asi čtyřikrát vrátili projekt menzy ČVUT pana prorektora Pavlíka. Podobně nekompromisně vrátila komise projekt Vincentina na Břevnově. PPF tam snad ještě ani nebyla. Komise není složena jen z politiků, ale i z architektů a podle toho, jak rozhoduje, slova pana Nechvátala rozhodně nesdílím.

* A dlouho diskutovaný prostor uprostřed Vítězného náměstí v tuto chvíli nemá žádnou jasnou budoucnost?

Žádný projekt ani na papíře není. Je to na mrtvém bodě, ale částečně jsem za to ráda, protože na tom místě pořádáme občany velmi oblíbené farmářské trhy.

* Naopak už je jasno, že na Veleslavíně bude nová stanice metra a autobusový terminál. Vím, že jde o projekt magistrátu, část obyvatel Prahy 6 ho ale kritizuje. Co si o tom myslíte?

Chápu, že lidé, kteří bydlí na Veleslavíně, byli zvyklí na ticho, a teď jim pod okny budou jezdit autobusy. Ale jednak se dá stanovit to, jak se budou řidiči na terminálu chovat. Když budou čekat, nemusí mít při tom přece motor v běhu. A pak, ve Veleslavíně nám sice autobusy přibudou, bude tady také nové záchytné parkoviště P+R, ale podstatně ulevíme zbytku Prahy 6, autobusy nebudou zajíždět dál do Dejvic.

* A co se týče bývalým primátorem Pavlem Bémem prosazovaného metra až na ruzyňské letiště?

V tuto chvíli je rozhodnuté, že metro bude končit v zastávce Motol a nevěřím tomu, že by se to v dohledné době mělo změnit. Buďme rádi, že se metro A po letech diskusí vůbec prodlužuje a že je to právě do Motola. Říká se, že je to největší nemocnice v Evropě, kde jinde už by tedy metro mělo občany obsloužit? Sama tam chodím na kontroly a jezdím výhradně autobusem, protože autem zde nezaparkuji. V zimě člověk mnohdy čeká deset a více minut venku. Až zde povede metro, bude moci každý suchou nohou přijet z centra Prahy do Motola.

* Narazili jsme na téma Vítězné náměstí. Nakolik je reálné, že se tento prostor, pro mnohé spíše přestupní stanice, než místo, kde by se měli chuť zdržovat, změní v příjemný plac k pobytí?

Myslím, že Vítězné náměstí nikdy nebude takový prostor, jaký si představujeme, vždycky bude dopravním uzlem. Ale prostor, kde kdysi stál Lenin a protější strana, s těmi už se pracovat dá. A pokud odsud odkloníme autobusy a místo přestane plnit funkci parkoviště, můžeme se dočkat toho, že toto místo bude veselejší. Jedno parkoviště nás nespasí, ale postupnými kroky Praha 6 skutečně může měnit tvář k lepšímu.