Stavební povolení

Stavební záměr lze rozdělit podle toho, zda se jedná o stavby, které:

• nepodléhají ohlášení ani stavebnímu povolení (§ 103 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu)
• podléhají režimu ohlášení (§ 104 zákona č. 105 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu)
• podléhají režimu stavebního povolení (ty stavby, které nelze podřadit pod první dva body)

S určením, zda stavba podléhá dalšímu stupni projednání, Vám pomůže referent pro agendu daného území viz bod 14.

Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené doklady z hlediska, zda stavbu podle nich lze provést a ověří zejména, zda je projektová dokumentace zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, atd., a v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby její soulad s územně plánovací dokumentací. Dále zkoumá úplnost projektové dokumentace, jakož i to, zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu. Zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem, jakož i to, zda předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány. V této fázi stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.

V obecné rovině lze konstatovat, že realizace stavebního záměru předpokládá projednání tohoto záměru v několika fázích rozhodovacího procesu:

1) umístění stavby

2) povolení stavby

3) povolení užívání stavby

Před podáním žádosti o stavební povolení je třeba zajistit:

– doklady prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření či právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek, také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu;

– projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situaci stavby, dokladovou část, zásady organizace výstavby a dokumentaci objektů;

– plán kontrolních prohlídek stavby a případně plán provedení kontrolní kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka;

– závazná stanoviska, popř. rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy.

Rozsah dokladů závisí na konkrétním předmětu projednání, jejich rozsah Vám sdělí referent příslušné agendy pro území, ve kterém se stavba nachází, resp. navrhuje.

Potřebné formuláře:

• žádost o vydání stavebního povolení [příloha č. 9 vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, územního opatření a stavebního řádu]

• ohlášení stavby [příloha č. 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, územního opatření a stavebního řádu]

– zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění);

– vyhláška č. 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na stavby (Praha má samostatnou vyhlášku); – vyhláška 26/1999 Sb., hl. m. Prahy o obecných požadavcích na stavby v hl. m. Praze, která platí do 30. 9. 2014, od 1. 10. 2014 je nahrazena nařízením č. 11/2014 Sb., hl. m. Prahy, kterým se stanovují požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy);

– vyhláška č. 398/2009 Sb., o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;

– vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech;

– vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb;

– vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti;

– vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;

– vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření vše v platném znění.

Opravným prostředkem proti rozhodnutí je odvolání. O možnosti podání odvolání budete vyrozuměni v závěru rozhodnutí. Odvolání lze podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho oznámení, a to podáním adresovaným odvolacímu orgánu, prostřednictvím správního orgánu, který vydal napadené rozhodnutí.

Proti sdělení k ohlášení se nelze odvolat.

Skutkové podstaty jednotlivých přestupků a správních deliktů včetně pokut za ně upravuje § 178–183 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, rozmezí pokut jak pro fyzické osoby, právnické nebo podnikající fyzické osoby je upraveno podle jednotlivých skutkových podstat takto: 0 Kč – 2 000 000 Kč 0 Kč – 1 000 000 Kč 0 Kč – 500 000 Kč 0 Kč – 200 000 Kč.