Povodně

Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo je její odtok nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň) a také jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).


Povodňová charakteristika

Hlavní město Praha se nachází v oblasti mírného klimatického pásma s pravidelným sezónním cyklem teplot a srážek. Mimo těchto dlouhodobých výkyvů jsou krátkodobé změny počasí způsobovány častými přechody atmosférických front, které jsou většinou doprovázeny srážkami. V letním období se často vyskytují krátkodobé extrémní srážky bouřkového charakteru, které většinou zasahují menší území. V zimním období (prosinec až duben) mohou nastat tání, která mohou významně ovlivnit vznik povodní.

Rozlišují se dva typy povodně, a to:

  • pomalu narůstající povodeň v důsledku abnormálního zvýšení stavu vody v toku následkem deště nebo tajícího sněhu, její velikost může být předvídána,

  • náhlá povodeň v důsledku přívalového deště v určité oblasti nebo v důsledku jiné katastrofy, např. protržení přehrady, zemětřesení.


Ochrana před povodněmi

(1) Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní.

(2) Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány.

(3) K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.

Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu.

Opatření k ochraně před povodněmi

Opatřeními k ochraně před povodněmi ve smyslu vodního zákona, se rozumějí preventivní opatření, dále opatření prováděná při nebezpečí povodně a v době povodně a opatření po povodni. Do těchto opatření není zahrnuta výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi (úpravy a zkapacitnění toků, výstavba ochranných hrází, čerpacích stanic apod.), hospodaření v povodí a činnosti vyvolané povodněmi.

Opatření na ochranu před povodněmi dělíme na:

a) přípravná – povodňové plány, povodňové prohlídky, organizační a technická příprava, zajišťování povodňových rezerv, vyklízení zátopových území, příprava informačního systému, školení pracovníků povodňové služby, systém technicko-bezpečnostního dohledu na vodních dílech. Po zkušenostech z povodní v r. 2002 zajistit protipovodňové pytle podle propočtů tak, aby bylo zamezeno vniknutí vody do ohrožených míst;

b) při povodni – informační (hlásný) systém, předpovědní povodňová služba, ovlivňování odtokových poměrů, zabezpečovací povodňové práce (evakuace), náhradní doprava a zásobování, další činnosti;

c) po povodni – obnovení povodní narušených funkcí v zasaženém území, zajišťování a oceňování povodňových škod, evidenční a dokumentační práce, vyhodnocení povodňové situace.

Stupně povodňové aktivity

a) první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně,

b) druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v případě, že nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu,

c) třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Hlásná a varovná služba ČHÚ

Rozhodující vodočet hlásné služby – měřen v Praze – Malé Chuchli.

Činnost hlásné a varovné služby pro ucelené povodí zajišťuje regionální pracoviště ČHMÚ v Praze. Základem pro výkon služby je systém hlásných stanic, které jsou vybrány ze základní pozorovací sítě ČHMÚ. Pravidelné hlášení ze stálé sítě hlásných objektů je předáváno každodenně. Po zpracování poskytuje kontinuální přehled o hydrologické situaci a je zároveň podkladem pro sestavení hydrologické předpovědi pro profil Vraňany (závěrový profil uceleného povodí). Přehledná zpráva o situaci a další údaje jsou konzultovány a předávány tímto oddělením Centrálnímu vodohospodářskému dispečinku Povodí Vltavy, s. p., v Praze. Zde jsou poskytovány informace a konzultace dalším uživatelům.

Na všech hlavních tocích jsou stanoveny stupně povodňové aktivity (I. – bdělost, II. – pohotovost, III. – ohrožení). Již dosažení prvního stupně je signálem pro rozšíření počtu objektů hlásné sítě a zvýšení frekvence hlášení podle dohody se službu konajícím pracovníkem ve sběrném centru. U vybraných srážkoměrných stanic jsou stanoveny limity denního úhrnu srážek, jehož dosažení je pozorovatel povinen do centra telefonicky ohlásit. Hydroprognózní službě ČHMÚ, která je úzce propojena s meteorologickou službou, v případě potřeby je proto schopna přijímat nutná opatření i při potenciálně nebezpečných situacích ještě před dosažením stupňů povodňové aktivity.

Za povodňové situace je běžný informační tok rozšířen o aktivaci územně příslušných povodňových komisí, frekvence hlášení do centrálních složek se zvyšuje a v naléhavých případech jsou poskytována varování sdělovacím médiím. Situační zprávy jsou rozšířeny o předpovědi stavů a průtoků v závěrových profilech hlavních toků.

Povodí Vltavy, s. p., ve spolupráci s ČHMÚ vydávají prognózy průtoků a předávají informace o možném nebezpečí povodně podle stanovených stupňů povodňové aktivity povodňovým komisím městských částí a Povodňové komisi hl. m. Prahy cestou Operačního střediska krizového štábu hl. m. Prahy.

Hlásná povodňová služba na úzení hlavního města Prahy

Způsob vyhlašování a odvolávání SPA v hl. m. Praze

I. SPA – první stupeň povodňové aktivity nastává po dosažení směrodatného limitu v příslušném hlásném profilu. V případě vzniku situace odpovídající I. SPA je informace o jeho dosažení předána z centrálního prognózního pracoviště ČHMÚ, nebo od správce povodí na 21 Operační středisko KŠ HMP. Následně je proveden zápis do povodňové knihy a zároveň ředitel odboru krizového řízení HMP stanoví službu zajišťující dosažitelnost pro případ zhoršení situace.

II. a III. SPA – v případě dosažení limitů stanovených pro II. a III. SPA, nebo podle vývoje situace vyhlašuje povodňový orgán HMP příslušný stupeň povodňové aktivity. Zároveň je proveden zápis do povodňové knihy. Podkladem pro vyhlášení stupně povodňové aktivity jsou informace od účastníků povodňové ochrany. Jsou to především ČHMÚ, správci povodí, nebo přímo z dotčeného území prostřednictvím povodňového orgánu městské části. Informace o vyhlášení povodňového stupně je doručena:

  • povodňové službě MŽP – ústřednímu povodňovému orgánu

  • dotčeným povodňovým orgánům městských částí

  • povodňovému orgánu Středočeského kraje

  • správcům povodí, ČHMÚ

  • HZS HMP

Odvolávání SPA v HMP

V případě, že pominuly důvody trvání II. SPA, případně III. SPA povodňový orgán odvolává příslušný stupeň povodňové aktivity. Zároveň je proveden zápis do povodňové knihy. Podkladem pro odvolání stupně povodňové aktivity může být informace z ČHMÚ, od správců povodí, nebo přímo z dotčeného území prostřednictvím povodňového orgánu městské části.

Informace o odvolání povodňového stupně je doručena:

  • povodňové službě MŽP – ústřednímu povodňovému orgánu

  • dotčeným povodňovým orgánům městských částí

  • povodňovému orgánu Středočeského kraje

  • správcům povodí, ČHMÚ

  • HZS HMP

Stupně povodňové aktivity – Vltava

Směrodatné limity povodňových stavů

Průtok

I. stupeň aktivity, stav bdělosti – 450 m3/s

II. stupeň aktivity, stav pohotovosti – 1000 m3/s

III. stupeň aktivity, stav ohrožení – 1500 m3/s

(Praha-Chuchle dle ČHMÚ)