Wellbeing na pracovišti není luxus. Zlepšování služeb veřejné správy vždy začíná u lidí, kteří je poskytují

Na tiskové konferenci, která se uskutečnila v historických prostorách Karolina pod záštitou státního tajemníka Jindřicha Fryče, který považuje wellbeing zaměstnanců za jeden z pilířů moderního řízení úřadů, představili organizátoři oficiálně výsledky. Výzkum nebyl zaměřen pouze na pracovní klima na radnici městské části Praha 6, ale také na osobní wellbeing zaměstnanců – konkrétně na jejich životní rovnováhu a vnímání smyslu vykonávané práce. Autoři výzkumu navrhli konkrétní kroky ke zlepšení, od ergonomických opatření a podpory zdraví až po rozvoj leadershipu. 

Veřejná správa s lidským přístupem

„Dlouhodobě zlepšujeme služby našeho úřadu a víme, že zaměstnanec, který se cítí dobře, podává lepší výkon, jedná vstřícněji s veřejností a vytváří pozitivní obraz celé instituce. Na radnici chceme budovat prostředí, kde mají zaměstnanci důvěru, podporu a prostor růst – lidsky i profesně,“ uvedl Jakub Stárek, starosta MČ Praha 6. „Wellbeing není luxus, ale investice do kvality veřejné služby.“

Výsledky výzkumu potvrzují, že zaměstnanci oceňují zejména týmovou spolupráci, kvalitní mezilidské vztahy a důvěru ve vedení. Naopak největší výzvy spatřují v oblasti fyzického zdraví, rovnováhy mezi pracovním a osobním životem a ekonomickými jistotami.

Od měření k řešení

Výzkum byl realizován multidisciplinárním týmem odborníků z Univerzity Karlovy a „veden na základě ověřených metod, jako je Employee Wellbeing Scale či Dienerova škála životní spokojenosti. Výsledky pak byly vyhodnoceny na škále 0–10, což umožnilo jednotné srovnání napříč oblastmi,“ upřesnila Jana Kočí, vedoucí šetření a přední odbornice na wellbeing, která nedávno obdržela od Evropské komise EU ocenění Young European Entrepreneur Award, a to právě za oblast rozvoje wellbeingu.

„Data ukazují, že zaměstnanci veřejné správy nejsou výjimkou – stejně jako v jiných odvětvích řeší stres, potřebu uznání i potřebu osobního růstu. Významné je, že díky tomuto šetření máme v rukou konkrétní poznatky, jak je efektivně podpořit,“ shrnul Jan Holický, tajemník úřadu MČ Praha 6. „Naší ambicí je stát se vzorem moderního a odpovědného zaměstnavatele ve veřejné sféře.“

Akademická expertiza jako opora změny

Šetření vzniklo na základě úzké spolupráce s Pedagogickou fakultou a 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, jejichž experti zajistili odbornost a validitu celého procesu.

„Podpora duševního zdraví a wellbeingu patří mezi naše strategické priority i na univerzitě. Jsem rád, že jsme mohli jako výzkumný partner přispět k přenesení těchto principů do prostředí veřejné správy,“ uvedl Antonín Jančařík, děkan Pedagogické fakulty UK.

Zdravotní rozměr wellbeingu zdůraznil i Martin Vokurka, děkan 1. LF UK: „Dobré pracovní klima snižuje nemocnost, zlepšuje imunitu a psychickou odolnost. Prevence syndromu vyhoření by měla být standardní součástí řízení institucí. Toto šetření je důkazem, že když se věda propojí s praxí, výsledky mají dopad.“

Co dál? Konkrétní návrhy a dlouhodobá vize

„Věřím, že toto šetření není jednorázovou akcí, ale začátkem systematické péče o pracovní pohodu. Data ukazují, že spokojení zaměstnanci mají až o 20 % vyšší produktivitu a nižší fluktuaci. To jsou fakta, která nelze ignorovat,“ uvedl Igor Červený, hlavní koordinátor šetření a Senior manažer pro strategická partnerství za Pedagogickou fakultu UK. „Praha 6 ukázala odvahu nahlédnout do vlastního nitra a pracovat na změně. Z naší strany nicméně doufáme, že se k ní přidají i ostatní městské části či další města a obce v České republice“.

Radnice jako vzor

Závěrečná zpráva vyzdvihuje nejen současný stav, ale klade důraz i na dlouhodobou udržitelnost změn. Městská část Praha 6 chce i nadále pracovat s výstupy šetření, pravidelně monitorovat stav wellbeingu a kultivovat prostředí, kde se každý zaměstnanec může rozvíjet bez obav z vyhoření či nedocenění.

Tato iniciativa je v českém prostředí výjimečná rozsahem, metodologií i odvahou otevřeně pojmenovat silné a slabé stránky organizace. Radnice tak nastavuje laťku nejen v oblasti správy městské části, ale i v přístupu k lidskému kapitálu jako nejcennějšímu zdroji veřejného sektoru.

Co je wellbeing ve veřejné správě?

Nejde o jógu v zasedačce. Jedná se o hlubší proměnu řízení lidí:

• otevřenou a bezpečnou komunikaci, vize, kam chceme úřady směřovat

• respektující vedení a podpora v náročných situacích, férová zpětná vazba

• rovnováha mezi pracovním a osobním životem, osobní cíle a jak se rozvíjet

• dlouhodobá udržitelnost výkonu bez vyhoření

• důvěra občanů v instituce.

Wellbeing není módní vlna. Je to odpověď na aktuální potřeby, které propojují individuální zdraví a pocity člověka s výkonností týmů a institucí. Je to průlomový přístup, který spojuje péči o zaměstnance s budováním důvěryhodné a moderní organizace. Jedním z nejdůležitějších důvodů pro studium pozitivních pocitů je paradoxně snaha zjistit, co lidem v životě chybí.

Fotogalerie