Výstava Praha 6 legionářská se z Vítězného náměstí přesouvá do Písecké brány a jejího předpolí

Až do poloviny listopadu budou mít návštěvníci možnost si před Píseckou bránou prohlédnout výstavu Praha 6 legionářská, která se sem přesouvá z Vítězného náměstí a bude doplněna interiérovou výstavou (PO)ZAPOMENUTÍ LEGIONÁŘI, na níž volně navazuje. Praha 6 tak chce uctít výročí založení Československa a zároveň přimět obyvatele Prahy 6 k zamyšlení, zda by si některé ulice nezasloužily, aby se jim vrátil původní název, který vzdával hold hrdinům první světové války a legionářům.

 

Hlavní foto

Místa legionářských bojišť i jména legionářů měla být navždy připomínána prostřednictvím názvů ulic v Bubenči a v Dejvicích. Bohužel křehká léta svobody v období po dvou světových válkách byla zpřetrhána obdobím totality, která se ze všech sil snažila vzpomínku na československé legionáře vymazat z paměti českého národa. „Průběžně dostáváme žádosti od občanů na přejmenování konkrétních ulic. Rozhodli jsme se tedy společně s Vojenským historickým ústavem a společností Post bellum pro tuto formu výstavy, abychom lidem ukázali, jak se jejich ulice dříve jmenovala a zda by nestálo za to vrátit se k jejímu původnímu názvu,“ říká radní městské části Praha 6 pro sport, kulturu a bezpečnost Jan Lacina.

„Praha 6 je s armádou provázána od jejího samotného vzniku, který se datuje stejně jako vznik Československa do roku 1918. Vojenské budovy se nacházejí v okolí Vítězného náměstí, doplňují názvy ulic i pomníky, při nichž si pravidelně společně se zástupci armády připomínáme statečné činy našich hrdinů,“ říká starosta městské části Praha 6 Jakub Stárek. A radní Jan Lacina k tomu dodává: „Legionáři za náš samostatný stát položili to úplně nejcennější – svůj vlastní život. Pro nás by návrat k původnímu jménu ulice znamenal o něco menší oběť - dojít si na úřad vyměnit občanku a změnit pár dalších dokladů. To podle mě za zamyšlení stojí.“

V roce 1925 schválila pražská městská rada šest zásad pro názvy ulic a tehdy došlo k pojmenování řady bubenečských a dejvických ulic podle významných bojišť a osobností první světové války spojených s působením československých legií. K první vlně přejmenování došlo za německé okupace, a ačkoli se po roce 1945 ulice nakrátko vrátily k původním názvům, po nástupu komunistické moci došlo v roce 1952 k nahrazení téměř všech jmen spojených s legiemi. Až po roce 1989 se část ulic vrátila ke svým původním názvům.

Návštěvníci výstavy mají možnost vyplnit krátkou anketu, která se otázce přejmenovávání ulic věnuje. Anketa v papírové podobě je k dispozici v Písecké bráně jako součást výstavy.

 

Fotogalerie

Související články

Břevnovský klášter a jeho okolí o víkendu zachvátí posvícenská zábava. Oblíbené pouťové atrakce doplní staročeská vesnička se stánky s řemeslnými výrobky a zásadní roli bude hrát také posvícenské občerstvení a bohatý kulturní program. Po celou dobu posvícení jsou přístupné prostory Břevnovského kláštera.

Celý článek 2. 10. 2024