V břevnovském klášteře opět zní zvuk barokních varhan

Rekonstruovaný nástroj byl včera vysvěcen v bazilice svaté Markéty.
Hlavní foto

Do břevnovského kláštera se po více než dvou stoletích opět vrátily barokní varhany. Z původního unikátního hudebního nástroje se dochovalo pouze několik dřevěných píšťal. Nové varhany se zabudovanými původními píšťalami byly v bazilice svaté Markéty vysvěceny včera polským opatem Bernardem Sawicki. Polský opat si na unikátní nástroj také sám zahrál. Jejich zvukem vyvrcholily oslavy letošního stého výročí povýšení Břevnova na město. 

„Dosavadní elektronické varhany byly jen taková slabá zvuková náhražka, asi jako když si do mercedesu dáte rybářskou stoličku,“ charakterizoval dosavadní stav převor břevnovského kláštera Prokop Siostrzonek.

Skříň chátrala desítky let
Nové varhany byly zabudovány do varhanní skříně z roku 1724, která je světovým unikátem. Jde totiž o jediný exemplář, který byl navržen přímo stavitelem baziliky, architektem vrcholného baroka Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Původní barokní varhany z ní však postupně mizely od 60. let minulého století. Nakonec byl tento nástroj kromě několika největších píšťal zcela zničen a rozkraden.
Do rukou restaurátorů se varhanní skříň dostala v havarijním stavu před třemi lety, kdy započali s výrobou nových varhan i varhanáři. Tehdy stavbu nového nástroje a obnovu skříně inicioval společně s klášterem také Spolek břevnovských živnostníků, který vypsal veřejnou sbírku. Ta byla, jak se později ukázalo, úspěšná.

Na opravu přispěli úřady i lidé
„Cílem bylo shromáždit bezmála 14 milionů korun,“ uvedla za břevnovské podnikatele správkyně sbírky Jindra Pavlová. To se nakonec téměř podařilo. Celkem bylo vybráno přes 12 milionů korun, které na opravy a nové varhany vystačily. Na částce se formou grantů, darů a příspěvků spolupodílela kromě Prahy 6 a ministerstva kultury také veřejnost.

„To, že v Břevnovském klášteru znovu po dvě stě letech znějí varhany je skvělá zpráva nejen proto, že varhany prostě do kostelů a klášterů patří. Pro mě osobně je to potěšující i proto, že varhany se do Břevnova vrátily i díky sbírce, ve které bylo získáno dvanáct miliónů korun. Za téměř samozřejmé považuji, že se ve sbírce objevily státní i obecní peníze, za podstatné a hodno mimořádného uznání považuji, že se v ní objevily i peníze od lidí, od veřejnosti. A to téměř dva a půl milionu korun. To jsem skutečně nečekal a o to víc si toho vážím," řekl starosta Tomáš Chalupa.

Bylo rozhodnuto, že nové varhany, na kterých pracovala více než dva roky firma Kánský – Brachtl z Krnova, budou požehnány. Stalo se tak právě při včerejší nedělní bohoslužbě v bazilice svaté Markéty v břevnovském klášteře. Na jejím závěru poděkoval převor kláštera výrobcům výjimečného nástroje, a to 290 litry vína. Právě tolik se totiž vejde do největší píšťaly nových varhan.

Jak vypadají nové varhany
3 manuály
34 rejstříků
2200 píšťal 


Hrát na ně je úžasný pocit, říká varhanář
S unikátním hudebním nástrojem z břevnovské baziliky svaté Markéty strávil varhanář, varhaník a organolog arcidiecéze pražské Marek Čihař přes deset let. Hrál v břevnovském klášteře nejprve na elektronické varhany, před deseti lety pak začal shánět pro klášter koncepty na obnovení jejich barokní podoby.

Inspiraci hledal také v zahraničí
Proč si zamiloval právě varhany? „Nejdříve jsem chodil na hodiny klavíru, když mi bylo sedm let, tak mi pan učitel ukázal varhany, a nová láska byla na světě. Sice byl pan profesor přísný a důsledný, ale díky němu jsem se toho dost naučil, jsem mu za všechno moc vděčný, “ vypráví o svých začátcích Čihař. „Jezdili jsme do Polska, kde jsme hledali inspiraci v tamních kostelech. Všímali jsme si varhan, které byly postaveny v podobném duchu, jaké navrhl architekt Dientzenhofer v 18. století pro břevnovský klášter,“ vzpomíná varhanář na počátky obnovy hudebního nástroje.
Hledal se tak nejlepší způsob, jak do původní břevnovské barokní skříně dostat varhany, které by měly historický zvuk. „Nešlo o zhotovení přesné kopie původních barokních varhan.“

Nic neponechal náhodě
V další fázi obnovy varhan dohlížel Marek Čihař na přestavbu, kterou zhotovila soukromá firma Kánský–Brachtl. „Pravidelně jsem jezdil na kontroly do Krnova, kde firma sídlí. Společně jsme domlouvali barvu kláves nebo velikost píšťal,“ vysvětluje průběh práce. Také se staral, aby nové části varhan získaly skutečně barokní zvuk. „Soustředili jsme se na 17. a 18. století. Nebudeme na nich hrát jazz ani nic podobného, naší prioritou je liturgie,“ uvedl Čihař.

Stěhování skoro jako v bavlnce
Když byly všechny potřebné části nástroje zhotovené, tak se pečlivě zabalily a převezly se z Krnova do břevnovského kláštera. „Každý kousek varhan byl uskladněn ve speciálním obalu, když jsme to všechno najednou rozbalovali, museli jsme v tom zmatku dávat pozor, aby se žádný kousek varhan neztratil,“ řekl Čihař.

Období ladění
Na konci srpna byly varhany zhotoveny, teď čeká Marka Čihaře správné naladění nástroje. „Do kláštera chodím každý den ladit. Občas jsem nepříjemný a okřikuji své kolegy, protože nejsem spokojený, stále nějaký tón zní falešně. Ale do slavnostního otevření, které proběhne 30. září, to určitě bude hotové,“ ujistil varhanář. A jak se mu na nové varhany hraje? „Je to úžasný pocit, hraji, jako kdybych se vrátil o dvě stě let zpátky. Fascinuje mě, že varhany nepotřebují elektroniku, vše funguje mechanicky,“ dodal Marek Čihař.

(podle Pražského deníku, autor: H. Válková)

Související články

Dnešní park Lázaro Cárdenase del Río má relativně bohatou historii. Vznikl jako součást zeleného pásu Dejvic a Bubenče, na základě regulační studie z 20. let 20. století. Posléze byla východní část tohoto pásu přejmenována na Náměstí Interbrigády a v 70. letech minulého století se stala jakýmsi „odkladištěm“ jinde neumístěných soch a pomníků. Byly zde umístěny sochy Simona Bolívara a Benita Juáreze. A možná právě jejich existence dala následně podnět HMP přejmenovat v roce 2000 tuto východní část parku na Park Lázaro Cárdenase del Río.

Celý článek15. 3. 2024