V Břevnově se konalo posvícení

Od pátku do neděle se konalo před Břevnovským klášterem už podvanácté Břevnovské posvícení. Pořádal ho Spolek břevnovských živnostníků a podnikatelů pod záštitou radnice Prahy 6. „Je báječné, že se podařilo udržet tuto tradici už dvanáct let“, domnívá se starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa.
Hlavní foto

Kromě lunaparku tu např. vystupovaly školní soubory z Prahy 6, krajanské orchestry z Rumunska, vždy večer se konal ohňostroj, nechyběly břevnovské posvícenské koláče, burčák a kulinářské speciality.

Lunapark bez bariér
V rámci posvícení letos poprvé proběhl i tzv. Lunapark bez bariér pro hendikepované děti. Ty měli letos poprvé možnost využít pouťové atrakce den před samotným zahájením posvícení, tedy v době, kdy areál není ještě přeplněn davy návštěvníků. Bezplatný vstup na pouťové atrakce včetně projížděk na ponících využila zhruba stovka dětí.
"Lunapark bez bariér se velmi osvědčil a stane se trvalou součástí i dalších ročníků posvícení," uvedla místostarostka Jaroslava Trnková.

Z historie posvícení
Posvícení je připomínka - výroční oslava dne, kdy byl vysvěcen břevnovský kostel a začal sloužit svému účelu. První zprávy o vysvěcení kostela se vztahují ke 14. lednu roku 993. Avšak v průběhu staletí může dojít k novému vysvěcení kostela z různých důvodů. Stalo se tak i v případě břevnovského kostela. Za sedmileté války, kdy byl klášter obsazen Francouzi, Sasy a Prusy, zde byl v roce 1757 zřízen po několik měsíců lazaret a zemřelo tady 2,5 tisíce Prusů, kteří byli pohřbeni na louce za klášterní sýpkou (dnes louka „prajzovka“). Kostel, který rovněž sloužil jako nemocnice, bylo nutné po odchodu pruského vojska celý vyčistit a znovu vysvětit. To vykonal 9. října 1757 světící biskup pražský, hrabě Valdštejn a od té doby se v Břevnově drží toto nové posvícení, které od roku 1994 organizuje Spolek Břevnovských živnostníků a podnikatelů, pod záštitou a s podporou Městské části Praha 6.

Související články

Dnešní park Lázaro Cárdenase del Río má relativně bohatou historii. Vznikl jako součást zeleného pásu Dejvic a Bubenče, na základě regulační studie z 20. let 20. století. Posléze byla východní část tohoto pásu přejmenována na Náměstí Interbrigády a v 70. letech minulého století se stala jakýmsi „odkladištěm“ jinde neumístěných soch a pomníků. Byly zde umístěny sochy Simona Bolívara a Benita Juáreze. A možná právě jejich existence dala následně podnět HMP přejmenovat v roce 2000 tuto východní část parku na Park Lázaro Cárdenase del Río.

Celý článek15. 3. 2024