V cestě jim stojí jediná věc – musí se změnit loterijní zákon. Díky tomu současnému naopak počet casin za bezmocného přihlížení obce neustále roste.
„Zavádíme nulovou toleranci pro hazard v Praze 6. Nechceme tu ani kasina, ani herny, ani automaty v hospodách,“ říká rozhodně starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa.
Praha 6 podporuje iniciativu hlavního města Prahy ke změně současného loterijního zákona. „Jde o brutální, špatný zákon, nepomáhající obci,“ zlobí se Chalupa. „Ministerstvo financí, a to zejména od té doby, kdy v jeho čele byl Miloslav Kalousek, dělá vše pro to, aby se herny povolily, kdekoliv je to možné.“
Praha 6 chce, aby pro kasina povolovaná ministerstvem financí platil stejný režim jako pro hrací automaty regulované magistrátem. To znamená, že rozhodující slovo by měla obec. „V tom případě všechny hrací automaty zakážeme a na území Prahy 6 nepovolíme jediný,“ říká starosta bez ohledu na to, kolik peněz by ubylo v obecním rozpočtu.
Radnici k tomuto kroku vede nejen nesouhlas veřejnosti, která herny vnímá oprávněně negativně. „Hazard s sebou nese doprovodnou drobnou kriminalitu. Navíc trend poslední doby, kdy malé provozovny nemají na nájemné a jsou nahrazovány hernami, způsobuje, že se mění čtvrť tak, jak si nikdo z nás nepřeje,“ vyjmenovává Chalupa.
Týká se to zejména Dejvic, ale také Břevnova, Bělohorské ulice, Petřin a dalších.
Hrozba videoterminálů
Kdyby Praha 6 nyní prosadila zrušení všech téměř tří set hracích přístrojů, které podléhají vyhlášce hlavního města, byla by to cesta z louže pod okap. „Pokud zrušíme automaty, které povoluje magistrát, budou okamžitě nahrazeny násobkem automatů, které povolí ministerstvo financí a my se o tom ani nedozvíme,“ popisuje Chalupa mizerný zákon. Na ty „magistrátní“ má obec alespoň vliv.
Praha 6 takto již dříve omezila hrací dobu na dobu od 16 do 24 hodin a zakázala herny v blízkosti škol. Výsledek: rapidní nárůst heren s videoloterními terminály (VLT), které povoluje ministerstvo financí.
V říjnu letošního roku bylo na městské části podle informací z ministerstva povoleno 196 videoterminálů, už v listopadu to bylo 277. Obec se tak i přes snahu výrazně omezit hazard dostává do neřešitelné situace.
Rozdíl mezi oběma hazardními stroji, které se na pohled od sebe moc neliší, je ve skutečnosti značný. Zatímco výherní hrací přístroj (reguluje vyhláška magistrátu) stojí v herně a funguje jako samostatný stroj, videoterminály (povoluje ministerstvo) jsou napojeny na server, jenž je v sídle firmy, která jej provozuje. Tyto stroje umožňují vsadit mnohem vyšší částky a hráči je prohrají mnohem rychleji než u běžných automatů.
Nechceme peníze z hazardu
Starosta Chalupa neuznává ani argument, že peníze z hazardu přispívají několika miliony do státního rozpočtu. „Tvrdím, že jsou jiné kapitoly, kde se dají miliony ušetřit.“ Nezájem o peníze z hazardu Praha 6 dokazuje i tím, že chce výrazně omezit provoz výherních hracích přístrojů, ze kterých plynou peníze do obecní kasy. Například v loňském roce to bylo 21 milionů korun.
„Domníváme se, že ani příjmy v této výši nemohou snížit dopad negativních jevů, které jsou s provozem automatů spojeny,“ vysvětluje Chalupa i přesto, že částka 6 milionů z výtěžku z automatů byla letos použita na rekonstrukci MŠ Terronská.
Návrh nové vyhlášky na zrušení míst, kde se mohou provozovat výherní hrací přístroje, podmínili radní Prahy 6 tím, že na zrušených místech nebudou VHP nahrazeny videoloterními terminály. Tuto podmínku lze splnit až po změně zákona. Praha 6 si zatím posvítí na poslední herny a automaty, které jsou v obecních nebytových prostorách. „Cílem je, aby v našich domech nebyla žádná herna. To můžeme regulovat podmínkami výběrového řízení,“ říká Chalupa.
Hazard v Praze 6 v datech a číslech
· 299 výherních hracích přístrojů povolených na základě vyhlášky Hl. města Prahy umístěných v restauracích a hernách
· 106 výherních hracích přístrojů na základě povolení Ministerstva financí ČR umístěných v kasinech
· 72 provozoven, kde se nachází alespoň jeden výherní hrací přístroj (z toho 35 restaurací)
· 277 videoloterijních terminálů
· 21 mil. korun ročně příjmu do obecní pokladny Prahy 6 z výherních hracích přístrojů
· ročně skončí ve 299 výherních hracích přístrojích v Praze 6 celkem 100 mil. korun!
Plán Prahy 6 ke zrušení všech výherních automatů na svém území ve třech fázích:
1/
Okamžitě ukončit provoz výherních hracích přístrojů v sedmi obecních domech!
2/
Zrušit provoz 299 výherních hracích přístrojů ihned po novelizaci zákona, která umožní povolovat videoloterní terminály obcích a městům!
3/
Ukončit provoz 106 výherních hracích přístrojů a 277 videoloterijních terminálů ihned po vypršení lhůty na licenci, kterou získaly od Ministerstva financí ČR!
Mezinárodní srovnání
Na Slovensku platil do rozděleni republiky stejný zákon jako u nás, v roce 2005 bylo novelou číslo 171/2005 Sb., o hazardních hrách povolováni VHP výrazně zpřísněno a rozšiřováni nových technických her je aktivně bráněno. V provozu jich je proto asi jen 50 ks v přísném kasinovém režimu (identifikace sázejícího, evidence výher, kontroly…) včetně progresivního zdaněni, v ČR jsou pro tyto přístroje naopak stanoveny mírnější podmínky než pro VHP.
Ve Francii je provozování hazardních her značně ztíženo. Hazardní hry jsou povolovány pouze do kasin, ve kterých jsou umístěny i VHP a vstup je přísně zakázán místním občanům, kteří mohou hrát pouze v kasinu jiného města. Kasin je zde celkově jen kolem 30, slouží především turistům, kteří přinášejí podstatnou část příjmů.
V Rusku platí od 1. 1. 2007 zákon číslo 244- ФЗ) , který má za cil výrazně omezit dosavadní nekontrolovaný boom hazardních her. Všechny hazardní hry jsou v Rusku zakázány, výjimku budou tvořit pouze čtyři herní zóny v nerozvinutých oblastech Ruska a provozovatelem může byt pouze ruská společnost. Zákonodárci při jejich stanoveni brali v potaz atraktivitu pro zahraniční turisty a dostatečnou vzdálenost od ruské metropole. Vybrané zóny by měly z hazardních her ekonomicky profitovat a měly by podpořit jejich ekonomicky rozvoj.
V USA je hazardní hraní v některých státech úplně zakázáno, ve většině přísně regulováno a výjimkou jsou pouze hazardní ráje Las Vegas, Atlantic City a některé indiánské rezervace. Na podzim roku 2006 přijal americky kongres zákon, kterým je zakázáno internetové hraní na principu zákazu bankám umožňovat pro toto hraní bezhotovostní převody. Podobně postupuji například v Austrálii, Novém Zélandu a Anglii.
V SRN si provozováni hazardních her regulují jednotlivé spolkové země, ale musí respektovat cíle a základni ustanoveni statni smlouvy o loteriích, která ukládá obranu před nadměrným hraním, bráni zneužívání hráčských pudů k soukromým ziskům a zajišťuje standardy dozoru. Na uděleni povoleni není právní narok. Německo sice patři k nejbenevolentnějším evropským zemím, ale hazardní hry se tam daří držet na podstatně nižší úrovni než v ČR, od ledna 2007 zakázali on-line sazeni.
Podobna situace je také v Rakousku, kde má ale povolováni hazardních her v rukou Ministerstvo financi. V Rakousku existují pouze dva soukromí podnikatelé, pracující pod statním dohledem a je tam pouze 12 kasin. Hazardní hry s nízkými vklady včetně VHP jsou ze státního monopolu vyjmuty a povolují je zemské předpisy.
Negativní důsledky hazardu
Okruhy výdajů, které s hazardem má stát i obce. Těžko lze vypočítat, kolik stojí daňového poplatníka gambler soudce, gambler policista (známé jsou desítky případů), gambler, který dříve vlastnil prosperující firmu nebo dospívající patologický hráč, který kvůli hazardní hře nedostudoval. Americký ekonom Earl Grinols z university v Illinois spočítal, že sociální náklady gamblerství (zvýšená kriminalita, nezaměstnanost, osobní „bankroty“ atd.) stojí americkou ekonomiku ročně 54 miliard dolarů.
Kriminalita - mezi negativní důsledky hazardu patří majetková trestná činnost, dle údajů ze zahraničí 40 – 60% majetkové trestné činnosti - zpronevěry, krádeže, nesplácení půjček, podvody) souvisí právě s hazardem. U poloviny trestné činnosti je spouštěcím mechanismem tíseň spojená s problémy hráčů. Připočítat je třeba i řešení případů násilné trestné činnosti, které souvisí s chorobnou potřebou získat peníze na hraní. Kontroly heren, které by policie měla provádět. Praní špinavých peněz v hernách (policisté odhadují, že polovina prosázených peněz pochází z trestné činnosti). Přesnou hodnotu nelze z důvodu neexistence oficiálních statistik uvést.
Řešení sociálních dopadů – mezi největší náklady veřejných rozpočtů patří výdaje na potlačování průvodních negativních sociálních jevů, z nichž některé lze vyčíslit velmi těžko. Například sociální strádání rodin, rozvody, neplacení výživného, trpí výchova dětí po stránce citové i materiální, problémy vyplývající z hraní osob mladších 18 let (pro dospívající jsou hazardní hry zvláště nebezpečné, závislost u nich vzniká mnohem rychleji a je zde vyšší riziko zneužívání drog, případně nedostatečného rozvoje některých sociálních dovedností), homosexuální prostituce u dospívajících chlapců, ztráta bydlení a následně bezdomovectví, velká část sociálních dávek určených nejchudším příjmovým skupinám končí v automatech. Z různých zdrojů vyplývá, že jeden patologický hráč způsobí problémy a utrpení v průměru 10 - 15 dalším lidem ve svém okolí. Mezi tyto osoby se započítávají vedle rodinných příslušníků také věřitelé a zaměstnavatelé, kterým jsou způsobovány veliké ekonomické ztráty, ať již snížením pracovní výkonnosti, později absencemi a majetkovými poškozeními.
Zdravotní výdaje – nejsnáze doložitelné jsou výdaje na léčení patologických hráčů (diagnóza F63.0), deprese, problémy způsobené alkoholem a drogami, nemoci způsobené stresem trápí nejen hráče, ale i jejich příbuzné, sebevraždy (cca 600 ročně). Počet hospitalizovaných osob s diagnózou patologické hráčství v roce 2005 dosáhl 576 pacientů a průměrná ošetřovací doba u této diagnózy činila 47,2 dne. Většina ze zhruba 100 tis. patologicky závislých hráčů u nás se ale stejně neléčí. Mírný nárůst pacientů je limitován kapacitou zdravotnických zařízení.
Pokud chceme odhadnout počet lidí, kteří mají problém s hazardním hraním, musíme vycházet z rozšířenosti hazardních her, protože ty korelují s počty problémově hazardně hrajících osob i s počty patologických hráčů. Je velmi pravděpodobné, že výskyt patologického hráčství v české populaci bude v celosvětovém měřítku nadprůměrný s ohledem na nadprůměrnou dostupnost hazardních her. Ze srovnání % patologických hráčů ve státech, kde hazard regulují, lze odhadnout, že výskyt patologického hráčství nebude v České republice patrně nižší než 0,5 až 1 % populace. Celkově může jít až o 100 000 osob a mnohonásobně vyšší počet těch, kdo hrají problémově nebo kdo trpí hazardními hrami druhotně (rodiče, manželky a děti patologických hráčů, zaměstnavatelé, věřitelé atd.). Odhadem může tedy jít až o 1 – 1,5 mil. obyvatel ČR.
(podle čas. Šestka, ilustrace: M. Kounovský)
Související informace
Do strojů v herně hází desetitisíce i ženy, pak se léčí v Bohnicích
Videoreportáž ZDE
