Po dvou letech půstu tak v hlavním městě vzroste počet národních kulturních památek na šestačtyřicet.
„Národní kulturní památka představuje statut nejvyšší možné ochrany. To by mělo být definitivní zárukou zachování původního vzhledu i při případných zásadních rekonstrukcích,“ říká ředitel pražské pobočky Národního památkového ústavu Michael Zachař. Vedle nemovitostí seznam, počínaje prvním červencem, doplní ještě úryvek latinského překladu Dalimilovy kroniky.
V posledním rozhodnutí vlády je patrný trend povyšovat čím dál více i památky technického charakteru. V Praze o tom svědčí nominace čistírny odpadních vod v Praze 6-Bubenči. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století posunula Prahu mezi jedno z prvních evropských měst s moderním kanalizačním systémem.
Pražské památky podle Zachaře obecně nepatří k bezprostředně ohroženým. Přesto, povýšením na stupeň národní kulturní památka získává památka kromě zvýšeného stupně ochrany i zaslouženou vyšší prestiž mezi návštěvníky.
Podle informací z ministerstva kultury prohlášení nových nemovitostí za národní kulturní památku nebude znamenat zvýšené finanční nároky na rozpočet města či státu.
Kostel na Vinohradech, dům na Starém Městě, čistírna v Bubenči i zámek v Průhonicích byly až do včerejška kulturními památkami, jejichž chod a opravy jsou financovány stejným způsobem, jako v případě národní kulturní památky. Rozdíl je ale patrný ve výši sankce za špatnou péči. U kulturních památek jde do výše dvou milionů, za nesprávné hospodaření s národní kulturní památkou o dva miliony více.
Prestižní status národní kulturní památka, který se uděluje od roku 1962, získaly v Praze mezi prvními budovy Národního muzea a Národního divadla.
(podle Deníku.cz)
Stará čistírna odpadních vod v Bubenči získala také 3. místo v hlasování veřejnosti o 7 divů Prahy 6.
V letech 1895 – 1906 byl v Praze podle projektu anglického inženýra W. H. Lindleye vybudován stokový kanalizační systém vč. čistírny odpadních vod. Čistírenská technologie – česla, lapače písku i sedimentační nádrže jsou ukryta v podzemí a s minimálním poškozením dodnes prezentují mistrnou práci s cihlou. Přestože byla původně uvažovaná kapacita pro 400 tis. obyvatel, zařízení sloužilo až do roku 1967. V dnešní době zde působí Ekotechnické muzeum, které zpřístupňuje veřejnosti tuto unikátní technickou památku.
Pamatková péče má své místo mezi prioritami Rady Městské části Praha 6
Nové nemovité a movité národní kulturní památky
Reportáž TV6
