VIDEO: Pamětní deska generála Františka Webera na domě v Rooseveltově ulici

Praha 1. 10. 2012 – Dům číslo 42 v Rooseveltově ulici na Praze 6 nově zdobí pamětní deska – pocta generálu Františkovi Weberovi. Slavnostního odhalení se za radnici šestky účastnil Jan Záruba, místostarosta Prahy 6 a kdo další z osobností?

 

Hlavní foto

Velkým překvapením byla účast Charlese Poláka, synovce generála Webera. Za Svaz letců promluvil plukovník Oldřich Pelčák. Na generála Webera zavzpomínal i jeho soused Karel Polata.

„Vzdáváme hold člověku, který patřil k těm osobnostem českého zahraničního odboje za 2. světové války, které si zasluhují naši trvalou úctu,“ řekl na slavnostním aktu místostarosta Prahy 6 Jan Záruba.

Deska bude dne připomínat hrdinství českých letců v boji proti nacismu i životní příběh statečného člověka, prošel křivolakými zákrutami osudu a nikdy se nezpronevěřil své vojenské i lidské přísaze.

 

Kdo byl generálmajor František Weber:

Narozen 28. února 1908 v Podivíně, zemřel 1. září 1991 v Praze.

Český letec, generálmajor letectva a nositel hodnosti Wing Commander RAF.

Po maturitě na gymnáziu absolvoval na vlastní žádost školu pro důstojníky letectva v záloze s kvalifikací leteckého pozorovatele. 14. ledna 1940 odešel tajně z Prahy, dostal se až do Anglie a přes sběrný tábor Cosford se dostal k 310. čs. stíhací peruti. Koncem roku 1944 onemocněl zánětem pohrudnice, do vlasti se vrátil o dva roky později.

2. února 1949 byl odeslán na nucenou dovolenou a následně propuštěn z řad výkonných letců. 31. prosince 1949 po superarbitačním řízení odešel jako padesátiprocentní invalida do výslužby. 10. ledna 1950 byl zatčen ve svém pražském bytě a až do 19. července 1951 vězněn v TNP Mírov společně i s Františkem Fajtlem, propuštěn byl v souvislosti s rušením tábora.

Po propuštění pracoval jako pomocný dělník v zahradnictví a také jako účetní. V roce 1965 byl rehabilitován a byla mu navrácena hodnost. V roce 1991, již v hodnosti generálmajora v.v., vyznamenán prezidentem republiky Řádem Milana Rastislava Štefánika III. Stupně.

Související články

Dnešní park Lázaro Cárdenase del Río má relativně bohatou historii. Vznikl jako součást zeleného pásu Dejvic a Bubenče, na základě regulační studie z 20. let 20. století. Posléze byla východní část tohoto pásu přejmenována na Náměstí Interbrigády a v 70. letech minulého století se stala jakýmsi „odkladištěm“ jinde neumístěných soch a pomníků. Byly zde umístěny sochy Simona Bolívara a Benita Juáreze. A možná právě jejich existence dala následně podnět HMP přejmenovat v roce 2000 tuto východní část parku na Park Lázaro Cárdenase del Río.

Celý článek15. 3. 2024