JAK SE ŽIJE V BŘEVNOVĚ? MÍSTNÍ SPOLEK ZVEŘEJŇUJE VÝSLEDKY PRŮZKUMU SPOKOJENOSTI

Jak se žije v Břevnově? Výzkum realizovaný spolkem Nesedím, sousedím rozdělil tuto otázku na několik oblastí a po roce přichází s výsledky i návrhy řešení.

Hlavní foto

Jaké je to být v Břevnově rodičem? Jakou roli zde hraje stále početnější skupina seniorů? Co se dá dělat na Břevnově proti změně klimatu? Jak si mohou sousedé pomoci? Cílem výzkumu, který probíhal v loňském roce formou hloubkových rozhovorů i následné ankety bylo najít dopovědi na tyto otázky a určit témata či oblasti, které mají největší společenský potenciál – ke spolupráci a vzájemné pomoci. Kromě toho odpovědi respondentů inspirovaly spolek Nesedím, sousedím, který výzkum realizoval, k novým projektům, jako je například ekologická sousedská knihovna nebo páteční obědy pro osamělé seniory.

„Sousedství, ekologie, senioři, rodiny s dětmi v Břevnově – to byly čtyři hlavní okruhy výzkumu, chtěli jsme vědět, co naše sousedy na Břevnově trápí, co vidí jako překážku a kde jsou naopak silné stránky. Ve spolupráci s Ateliérem veřejné debaty jsme oslovili občany Břevnova, představitele místních sousedských organizací a iniciativ i představitelé místní samosprávy – od zastupitelů přes radní, místostarostu až po starostu Prahy 6,“ uvedla Kristýna Ciprová, ředitelka Komunitního centra Nesedím, sousedím.

Výsledky výzkumu se zúročily v několika projektech. Nesedím, sousedím provozuje nově například ekologickou knihovnu, kde si mohou lidé půjčit rozličné tituly s tématy ochrany životního prostředí, udržitelnosti apod.

Dalším významným počinem je projekt V pátek nejím sám, díky kterému se osamělí senioři ze širokého okolí mohou potkávat nad společným obědem v komunitním centru Nesedím, sousedím, na rohu Sartoriovy a Anastázovy ulice.

Z ekologických témat byla dále ve výstupech často zmiňována Patočkova ulice, a to nejen jako nepříjemná součást břevnovského života ve formě enormního množství projíždějících aut a souvisejícího hluku a zplodin. Ale často i v kontextu jakéhosi umělého rozdělení Břevnova na dvě části. Jako bariéra, která snižuje propustnost sousedství z jedné strany na druhou. Sousedská témata odhalila chuť k setkávání se, ale většinou za předpokladu nějaké nabídky zvenčí, neexistenci centrálního prostoru v Břevnově a návrhy ve formě aktivit, které by sousedé ocenili.

Další informace k výsledkům výzkumu najdete na www.brevnovskaspojka.cz