Debutant Sajfutdinov šokoval na Markétě zbytek světa

Tomu se říká premiéra! Devatenáctiletý ruský jezdec na ploché dráze Emil Sajfutdinov se v sobotním závodu Grand Prix na Markétě v Praze 6 objevil poprvé v kariéře na startu v elitním seriálu a hned si připsal vítězství.
Hlavní foto

Vítěz posledních dvou závodů na břevnovském oválu a úřadující mistr světa, Dán Nicki Pedersen vypadl v semifinále, jediný český zástupce Matěj Kůs obsadil s jedním vybojovaným bodem poslední šestnáctou příčku.

Sajfutdinov v blízkosti Břevnovského kláštera potvrdil, proč si jej organizátoři seriálu vytáhli mezi elitu. Dravost ruského talentu byla kořením sobotního večera, rozjížďky, v nichž dvojnásobný juniorský mistr světa nastoupil, patřily k nejšťavnatějším. Své dovednosti převedl naplno ve své čtvrté jízdě, v níž se z posledního místa dokázal odvážnými manévry posunout na druhou příčku a nakonec získal i skalp Pedersena.

Zatímco ruský závodník mohl slavit postup do semifinále, postup do elitní osmičky unikl favorizovanému Dánovi Andersonovi a k lítosti početného davu polských fanoušků si cestu dál neproklestil ani jeden z čtveřice jejich zástupců. Stejně jako Kůs, který nenaplnil svůj plán vybojovat pět bodů a jen v sedmé jízdě dojel před Polákem Holtou. "Nezastírám, že se od začátku sezóny hledám. Domácí prostředí mi příliš nesedlo, ale vymlouvat se nechci. Mám se ještě co učit," soukal ze sebe zklamaný český jezdec. Dva připravení náhradníci, Luboš Tomíček a Adrian Rymel do bojů nezasáhli.

Po pádu do finále

Z prvního semifinále se do boje o medaile posunuli Australan Jason Crump a Švéd Fredrik Lindgren. Sajfutdinov v druhé semifinálové jízdě po kontaktu s Pedersenem skončil na škváře a rozjížďka byla restartována. Ruský mladík napodruhé nezaváhal, ujal se vedení a s jistotou si zajistil místo ve finále, kam jej doprovodil Australan Adams. Zklamaný odjížděl do boxů úřadující mistr světa Pedersen i rekordman Greg Hancock z USA, jenž nevynechal jediný z dosavadních 112 závodů GP. 

Senzační pouť Sajfutdinova pak pokračovala i ve finále, kde se ruský jezdec protlačil v první zatáčce do vedení, které již nepustil. Stal se tak vůbec prvním jezdcem, který dokázal vyhrát závod Grand Prix při premiérovém startu. "Jel jsem do Prahy s myšlenkami na vítězství. Neřeším, jestli stojím na startu vedle Pedersena, Crumpa nebo Hancocka. Jsem zvědavý, jak se mi bude dařit v dalších závodech," prohlásil rodák ze Salavatu.

Seriál plochodrážní Grand Prix pokračuje 9. května v polském Lešně.

GP České republiky, úvodní závod MS jednotlivců na ploché dráze na stadionu Markéta:
Finále: 1. Sajfutdinov (Rus.), 2. Lindgren (Švéd.), 3. Crump, 4. Adams (oba Austr.).
Pořadí MS (po 1 z 11 závodů): 1. Lindgren 19 bodů, 2. Sajfutdinov 17, 3. Crump 14, 4. Adams 13, 5. Pedersen (Dán.) 12, 6. Jonsson (Švéd.) 11, 7. Hancock (USA) a Bjerre (Dán.) po 10, 9. Gollob 7, 10. Walasek (oba Pol.) 6, ...16. Kůs (ČR) 1.

(podle sport.cz, autor: P. Novotný, foto: www.mike-patrics.com)

Plochodrážní GP v Praze vyhrál debutant Sajfutdinov

Další informace ZDE


Z historie ploché dráhy

Ve sportovních kronikách je záznam, že ve městě Brisbane, na dráze určené pro koňské dostihy se konaly motocyklové závody na čtyři kola už v roce 1920. Někteří historikové považují tento závod za oficiální počátek ploché dráhy v Austrálii.

Největšího úspěchu v pravěku ploché dráhy dosáhli jezdci právě v Austrálii. První zvládli techniku jízdy, zejména kontrolovaný smyk motocyklu v zatáčkách a zanedlouho se stali vzorem pro evropské jezdce. Dne 9. června 1928, uspořádal Motoklub Vysokoškolského sportu první amatérský závod na Letné. Další závod na sebe nenechal dlouho čekat, jel se hned následující měsíc. I když systém byl zcela jiný než jaký vídáme na oválech dnes. Motocykly byly rozděleny do objemových tříd a závodilo se na 20 kol. Už příští rok, tedy 1929 se jela první Zlatá přilba v Pardubicích.

V Praze se plochá dráha přestěhovala z Letné na Strahov, kde v roce 1933 sledovalo závody na 250 tisíc diváků. Letos je tomu již 41 let, kdy se rozhodlo o přestavbě lehkoatletického stadionu na Markétě. Atletům nevyhovoval pro nepříznivé povětrnostní podmínky a tak byl přidělen plošinářům. Ze skromných začátků zde vyrostl plochodrážní stadion na němž se každoročně odehrává řada domácích i mezinárodních závodů.

Související články

Dnešní park Lázaro Cárdenase del Río má relativně bohatou historii. Vznikl jako součást zeleného pásu Dejvic a Bubenče, na základě regulační studie z 20. let 20. století. Posléze byla východní část tohoto pásu přejmenována na Náměstí Interbrigády a v 70. letech minulého století se stala jakýmsi „odkladištěm“ jinde neumístěných soch a pomníků. Byly zde umístěny sochy Simona Bolívara a Benita Juáreze. A možná právě jejich existence dala následně podnět HMP přejmenovat v roce 2000 tuto východní část parku na Park Lázaro Cárdenase del Río.

Celý článek15. 3. 2024