V Aleji Českých exulantů přesně 400 let od bělohorské bitvy, k níž došlo 8. listopadu 1620, odhalili zástupci městské části Praha 6, Ekumenické rady církví v České republice a České biskupské konference Kříž smíření.
Bělohorský Kříž smíření vznikl z iniciativy církví a ve spolupráci s klášterem benediktinek z opatství Venio. Na zhotovení díla se finančně podílel Česko-německý fond budoucnosti a instalaci kříže finančně i organizačně podpořila městská část Praha 6. „Ústředním pojmem letošního kulatého výročí bitvy na Bílé hoře je slovo smíření. Fascinuje mě, že to trvalo celých 400 let od té slavné a krvavé řeže, která navíc dosti zásadním způsobem otočila kolem českých dějin, než na něj symbolicky došlo,“ konstatuje místostarosta Prahy 6 pro kulturu Jan Lacina, který projekt poslední rok koordinoval. „Právě proto jsem velmi potěšen, že na mou výzvu reagoval kladně také Česko-německý fond budoucnosti a spolu s námi tuto vysoce symbolickou akci finančně podpořil. Praze 6 bylo pochopitelně ctí být u toho,“ dodává Jan Lacina.
Za podobou tři a půl metru vysokého Kříže smíření stojí Abraham Fischer, benediktin, teolog a umělecký kovář z Hannoveru, jehož díla – včetně smírčího kříže k 500. výročí reformace – jsou k vidění na řadě míst v Německu. „Moderní zpracování díla, jaké Abraham Fischer zvolil, umně odkazuje na hlubší duchovní význam smíření, které není jen lidským úsilím, ale i Božím dílem,“ říká Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v České republice, a připojuje: „Jde vlastně o symbolické spojení tří křížů v jeden celek. Dvě zrezlé ocelové části představují dvě znesvářené strany konfliktu. Rez odkazuje na tento vezdejší hříšný a konflikty naplněný svět. Třetí kříž, tedy modrá část z titanu, jenž nepodléhá vlivům prostředí, odkazuje k nebesům a k tomu, že skutečného smíru můžeme dosáhnout především tehdy, když si uvědomíme, že nás spojuje to, co leží mimo tento svět.“ Kříž je zároveň instalován asymetricky tak, aby ukazoval jedním ramenem na benediktinský klášter a druhým ramenem k letohrádku Hvězda.
K slavnostnímu odhalení kříže v Aleji Českých exulantů došlo symbolicky přesně v den 400. výročí bitvy na Bílé hoře. „Navazujeme tímto na českou duchovní tradici. Smírčí kříže jsou její pevnou součástí, přičemž obvykle bývají vztyčovány na místech, kde se událo něco neblahého. Chtěli bychom, aby se náš Kříž smíření stal trvalou připomínkou bělohorských událostí a místem symbolických akcí, například poutní cesty, do níž lze zařadit i nedalekou mohylu bitvy na Bílé hoře a hrob padlých v klášteře benediktinek z opatství Venio,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.
Odhalení Kříže smíření představuje jeden z vrcholů připomínek letošního 400. výročí bitvy na Bílé hoře. V Praze 6 se letos v září uskutečnil historický průvod vojsk, na nějž navázala rekonstrukce samotné bělohorské bitvy. Akci za účasti tisícovky účinkujících každoročně organizují v předpolí obory Hvězda Rytíři Koruny české s podporou Prahy 6. Městská část Praha 6 také na území Malého Břevnova a Ruzyně instalovala modré uliční cedule informující o bělohorských událostech a osobnostech, po nichž ta která ulice nese svůj název. Dnešnímu odhalení smírčího kříže pak bezprostředně u mohyly na Bílé hoře předcházela ekumenická bohoslužba. Připomínku bitvy na Bílé hoře ještě doplňuje výstava v bubenečské galerii Skleňák vycházející vizuálně ze zmíněné rekonstrukce bitvy.