akad. arch. Richard Ferdinand Podzemný

architekt

Richard Ferdinand Podzemný byl žákem prof. Místeckého na Odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. V letech 1926 až 1931 studoval pod vedením Pavla Janáka architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Poté pracoval v Janákově ateliéru a v roce 1935 si založil vlastní architektonickou kancelář.

Byl aktivním členem Sdružení architektů, SVU Mánes, Levé fronty, Svazu architektů ČSSR a ČSR, Čs. svazu výtvarných umělců, členem redakčních rad Stavitele a Architektury ČSR. Vystavoval doma i v zahraničí, za své práce získal celou řadu ocenění, například čestné uznání v Miláně nebo v Bruselu. Od roku 1950 ho zaměstnával Pražský projektový ústav.

Podzemný vyšel z funkcionalismu, v architektuře ale hledal a nacházel i umělecké a psychologické vrstvy. Jeho návrhy se navíc vyznačovaly vnímavým přístupem ke krajině, kterou dokázal komponovat s architekturou do jednoho celku. Důkazem jsou například dva letní domy pro klienty ve středních Čechách nebo třeba plavecký stadion v Podolí, který je jedním z jeho vrcholných děl. Věnoval se celé šíři architektonické tvorby od urbanismu, přes stavby bytové a občanské – zejména navrhoval zdravotnické stavby – až k interiérům a pomníkům.

S architekty Václavem Hilským, Antonínem Tenzrem a Františkem Markem navrhl novou výstavbu Lidic, s Tenzrem získal i 1. cenu v soutěži na projekt divadla pro Valašské Meziříčí a získal 1. cenu v soutěži na úpravu hřbitova ve Valašském Meziříčí. Byl organizátorem a teoretikem architektury, pořádal četné přednášky a zabýval se kulturou bydlení.

Bohužel většina jeho vítězných projektů z architektonických soutěží zůstala pouze "na papíře“. Jeho známý Skleněný palác zvaný "skleňák" v Praze 6 patří k nejkvalitnějším bytovým stavbám, realizovaným před 2. světovou válkou.

Zdroj fotografie: Archiv výtvarného umění