Josef Masopust

český fotbalista a trenér

Josef Masopust, jedna z největších postav československé fotbalové historie a v mezinárodním měřítku nejuznávanější poválečný domácí hráč, se narodil 9. února 1931 ve Střimicích u Mostu. Po učňovských letech v divizním Baníku Most (1945–1950) ho angažovaly ligové Teplice (1950–1952). Během vojenské služby hrál v ATK Praha, pozdější slavné Dukle (od 1956), v níž působil dalších 16 let (1952–1968). Masopust se stal vojákem z povolání, a tím pádem mohl být i profesionálním fotbalistou, což by jinak bylo těžko možné. S Duklou Praha získal osm mistrovských titulů, čtyřikrát se radoval z vítězství v Československém poháru. Přišly i první zahraniční úspěchy, např. výhra nad brazilským FC Santos s jeho největší hvězdou Pelléem roku 1959 v Mexiku.

Tvořivý záložník Dukly Praha a reprezentačního mužstva, Masopust, se podílel na všech triumfech československého fotbalu v šedesátých letech. Do historie se Masopust zapsal především jako hráč s mimořádnou fyzickou kondicí, perfektním vedením míče, přesnými přihrávkami a fotbalovým citem. Pojmem se stal Masopustův slalom, moment, kdy slavný fotbalista uměl obejít několik protihráčů a jedinečnou individuální akci zakončit brankou.

Československo reprezentoval Josef Masopust celkem 63krát a vstřelil 10 branek. V roce 1960 byl členem mužstva, jež na mistrovství Evropy získalo bronzové medaile. Největším úspěchem byl zisk stříbrné medaile na mistrovství světa v Chile v roce 1962. Především za vynikající výkon na tomto šampionátu, kde dal úvodní a jediný gól Československa ve finále proti Brazílii, která nakonec zvítězila 3:1, byl Masopust oceněn titulem Evropský fotbalista roku 1962 a jako dosud jediný náš reprezentant obdržel Zlatý míč. Roku 1963 reprezentoval výběr světa v Anglii a hrál i v evropských výběrech v letech 1964 a 1965. V roce 1966 vyhrál druhý ročník ankety Fotbalista Československa.

V roce 1968 mohl Masopust odejít do zahraničí. V letech 1968–1970 působil v roli hrajícího trenéra v belgickém celku Royal Crossing Molenbeek a po návratu domů se vydal na trenérskou štaci: dukelské A mužstvo (1973–1974), Zbrojovka Brno (1976–1980), Indonésie na začátku 90. let, poté znovu Brno a Děčín. Na přelomu tisíciletí vykonával Masopust funkci předsedy správní rady Nadace fotbalových internacionálů, která pečuje o bývalé hráče národního mužstva. V posledních letech rovněž pomáhal mladým fotbalistům. Spolupodílel se na sportovní publikaci Fotbalový slabikář pro malé i velké určené zejména začínajícím nadějím.

Josefa Masopusta provázela na trávníku i mimo něj pověst pravého gentlemana. Právem byl roku 2000 za fotbalový um provázený poctivostí, čestností a příkladnou morálkou pasován na rytíře sportu a obdržel Cenu fair play za celoživotní sportovní činnost. Získal veřejná uznání za rozvoj tělovýchovy a sportu. Další významné pocty a ocenění jeho fotbalových kvalit se mu dostalo v prosinci 2000 při vyhlášení ankety o nejlepšího tuzemského fotbalistu století, v níž zvítězil.

Zdroj fotografie: Česká televize