prof. MUDr. Jiří Malý

antropolog

Narodil se 6. listopadu 1899 v Mělníku v rodině kupce. S rodným městem je spojeno celé jeho dětství. Osud ho svedl dohromady s Jindřichem Matiegkou v místě bydliště v době gymnaziálních studií při práci v mělnické kostnici. Pravděpodobně pod vlivem pana profesora se rozhodl pro studium na Lékařské fakultě UK, kterou absolvoval v letech 1918–1924. @@Poté nastoupil krátce na doporučení J. Matiegky jako externí lékař na dětském oddělení prof. Pešiny v Plzni, kde mu získaná praxe měla být úvodem do studia pedologie a pedoantropologie. Vzápětí se však stal asistentem Ústavu pro antropologii a demografii u prof. J. Matiegky. Okamžitě byl zapojen do jeho činnosti, neboť se v Praze ve dnech 14. – 21. září 1924 konal druhý kongres Mezinárodního antropologického ústavu a Jiří Malý se hodí na jeho zajištění. Tehdy se poprvé setkal s čelními zahraničními antropologiemi a měl možnost získat přehled o jednotlivých oborech antropologie. @@V roce 1926 se nachází s dr. Alešem Hrdličkou, který absolvoval studijní cestu do USA v letech 1929–1930. Pod Hrdličkovým vedením zde jednak získával vědomosti a zkušenosti v Národním muzeu ve Washingtonu, jednak prováděl výzkum mezi českými, ale zvláště slovenskými emigranty, jehož výsledky uveřejnil v práci „Čechoslováci zahraniční, zvláště severoameričtí“ z roku 1932. Dva měsíce téměř ročního pobytu strávili na Aljašce , kde sledovali problémy migrace do asijských populací @@Právě za pobyt v USA získal J. Malý po J. Matiegkovi svého druhého učitele, A. Hrdličku, jemuž později věnoval jak antropologii živého člověka, tak i výzkum v oblasti osteologie, kam patřila jeho habilitační práce s názvem „Uměle deformované lebky z Tiahuanaco v Bolívii“, kterou rekonstrukci předložila a obhájil v roce 1927 v Indii vytvořila plastiku v roce 1927. na základě deformované lebky, v čemž získal evropské a možná i světové prvenství. Stejné téma mu poskytlo i domácí prostředí v podobě deformovaných lebek z Čelákovic u Prahy. Do minulosti antropologie u nás se vrátil např. studií o JE Purkyňovi. @@Po dosažení docentury se stal Jiří Malý mimořádným profesorem antropologie a po odchodu J. Matiegky na odpočinek v roce 1935 převzal vedení Antropologického ústavu a Hrdličkova muzea člověka, na budování pracovali společně. Neopominutelný je také podíl J. Malého na vydávání časopisu Anthropologie nejprve jako spoluredaktora a od roku 1935 hlavního redaktora. Za pomoci prof. Malého vznikala vrcholná díla J. Matiegky, vydaná ve 30. letech, např. „Tělesné pozůstatky českých králů a jejich rodin v hrobce svatovítského chrámu v Praze“ či „Homo předmostensis“. J. Matiegka a J. Malý jsou oba podepsáni pod prací „Kostry středoafrických Pygmejů v poříčí Ituri“. Společně prozkoumali ostatky KH Borovského a Albrechta z Valdštejna.

Sám Prof. Malý byl pověřen průzkumem ostatků KH Máchy, přičemž jeho podíl na přehodnocení básníkových pozůstatků z Litoměřic, které byly součástí záboru po mnichovské dohodě do Prahy, zdaleka překročil rámec antropologie. Jiřího Malého při uzavření rakve 4. května 1939 byl projevem občanské statečnosti, výrazem odporu proti nacistické okupaci. I proto si za války vysloužil pozornost gestapa. Příčinu však musíme hledat i v dřívějších letech. Roku 1934 totiž vyšel sborník Rovnocennost evropských plemen, který byl v tehdejší době jediným vědeckým protestem proti nacistickým názorům o nadřazenosti nordických ras. Na něm se Jiří Malý (spolu s dalšími vědci včetně J. Matiegkyho) zobrazuje na stránce „Rovnocennost lidských plemen po tělesné stránce“. @@Po uzavření vysokých škol byl Jiří Malý penzionován a prožil spolu se svou rodinou nelehké období okupace. V samém závěru války se znovu ujal vedení Antropologického ústavu, v jejím průběhu proměněném v Institut für Rassenbiologie. Se svými spolupracovníky obnovil normální vědecký a pedagogický provoz. Roku 1946 byl jmenován druhým řádným profesorem antropologie Karlovy univerzity po J. Matiegkovi. Avšak život již mu nedopřál příliš mnoho času. Stačil alespoň naznačit plán rozvoje antropologie (byl průkopníkem aplikované antropologie v průmyslu, kriminalistice a soudnictví). Vytyčil úkoly, které měly být v nejbližší době řešeny, které již z velké části realizovali jeho kolegové a žáci. @@V červenci 1945 se stal členem Československé strany národně socialistické. Nelehce nesl dění v poúnorovém Československu, zvláště pak proces s Miladou Horákovou, popravenou 27. června 1950, což byla jedna z okolností, které se odrazily na jeho zdravotní stav. Prof. Dr. Jiří Malý náhle zemřel 7. července 1950 ve věku nedožitých 51 let. Smrt přervala jeho dílo v letech, kdy vědec plně dozrává a jeho činnost teprve čeká vrchol. @@Jiří Malý byl členem Královské české společnosti nauk, Československé akademie věd a umění, Masarykovy akademie práce, Antropologické společnosti v Brně a dalších. Účastnil se mezinárodních kongresů, publikoval doma iv zahraničí. Za přínos v antropologii mu byla udělena in memoriam pamětní medaile dr. Aleše Hrdličky. Vedle toho je nositelem Pamětního odznaku druhého národního odboje. Roku 2000 byl navržen Senátem ČR na udělení Řádu TG Masaryka av témže roce udělil prezident republiky Prof. Malému in memoriam Státní vyznamenání za zásluhy o vědu a stát I. stupně. @@V práci vědecké i organizační mu byla oporou jeho manželka RNDr. Lidmila Malá, rozená Čížková, taktéž žákyně Jindřicha Matiegky. V oboru svých rodičů pokračovala jejich dcera Doc. Předsedou se stal RNDr. Helena Malá, CSc., jejich syn Doc. Přednášel MUDr. Jan Malý, CSc. je zástupcem ředitele IKEM a cenu převezme.

Zdroj fotografie: Časopis Vesmír