Divadlo 100 opic – Zajíček a velká mrkvová záhada

Divadlo 100 opic

100 opic si rádo hraje. Skřekaje popolézají džunglí a zvědavě obhlédají kdejaký ten výrazový prvek, aby jej drze vyzkoušely ve svých inscenacích. Ať už je to loutkové divadlo, masky, artefakty, užití kouzla přírodních elementů, nebo ručního elektrického nářadí. A tak ty bestie trhají hlavy plyšákům, podřezávají chůdařům klacky, častují loutky ohněm a obecenstvo skrápí rojem jisker z obrušovaného lešení. Dokonce si sem tam do inscenace i promítnou film. Velký důraz ve smečce je kladen na hudební a výtvarnou složku projevu. Některé jejich projekty jsou všemi těmi věcmi tak opulentně marnivě prošpikované, až opičárna. Jiné zas šetří vnějšími procesy, o to víc se však objevuje tato hravost a smysl pro absurdní nadsázku v dramaturgii. Toto lehkomyslné pošlápávání po tradičních postupech a příběhových liniích však slouží tomu, aby opice lstivě propašovaly do svých syžetů tíhu morálních poslání a dokonce i politiky.

100 opic ovšem také pěstuje kulturu pohádek. Rády vymýšlejí příběhy plné fantaskních bytostí – od upírů ochraňujících rozbité hračky, přes létající zajíce až po samotné imozemšťany, břichabolem
trnoucí od kosmických plavidel, jež spolkli. Opice se nerady uzavírají v prostředí společenských vymezení. Tato smečka paviánů je asociální, živá a temperamentní. Vydává se z divadel a nedivadel také do ulic a oslovuje a mate i obecenstvo, které má s mimetickými elementy často tak malou zkušenost. Je to však pramálo umění lidových mas. Je to drzá produkce, atakující obecenstvo absurditou, filosofií a namnoze i rachejtlemi.

Co zmínit o smečce samotné? Je to pytel blech, žádná jedna parta. Rozlezlé po pralese, svolávají se skřeky a dusotem. Tu ti, tam oni. Vůdčí opičák Dominik Tesař pak samojediný zabere celou třetinu repertoáru vlastními sólovými projevy. Společného však mají jeden hlavní zákon: nadšení těch, kteří si rádi hrají.

Zajíček a velká mrkvová záhada

Papáš větvičky? Ne? A může ti to někdo dosvědčit?

Zajíček Kuliferda pěstuje mrkev. Věřte, že se na záhonku dost nadře, ale dělá to rád. Jenomže jednoho dne se mrkev ztratí. Někdo ukradl zajíčkovi papání. A to se nedělá! Avšak zloděj se přepočítal. Protože Kuliferda je také velký detektiv. A kupodivu – začne to pouhou mrkví a skončí záchranou celého království. Hudební a interaktivní pohádka i pro nejmenší děti.