V září až listopadu 2009 proběhlo hodnocení webových stránek 22 městských částí Prahy. Toto hodnocení vycházelo z metodologie 100 City Survey, vyvinuté na půdě E-Governance Institute při Rutgers University. Tento projekt zprostředkuje pražským městským částem hodnocení, kterým prošel web hlavního města a kterým se Praha inspirovala při jeho vývoji.
Hlavni přinos metodologie 100 City Survey a její přidaná hodnota oproti jiným hodnocením spočívá v tom, že hodnoceni není postaveno na subjektivním vnímání osoby hodnotitele. Kriteria jsou vymezena tak, aby jejich hodnoceni bylo replikovatelné jiným hodnotitelem se stejným výsledkem.
Cílem hodnocení bylo identifikovat „best practices“ na úrovni městských částí hlavního města Prahy v oblasti elektronické správy.
V lednu 2010 byly v Praze týmem Rutgers University vedeny strukturované rozhovory s pracovníky městských částí Prahy, které v jednotlivých oblastech představují současnou nejlepší praxi.
Pražské městské části
Vize eGovernmentu Evropské komise spočívá na dvou pilířích. Tyto pilíře tvoří (i) efektivita a snižování nákladů a (ii) zvyšování přidané hodnoty pro občana. První fází aplikace těchto pilířů je hodnocení současné úrovně zavádění elektronické správy v hlavním městě Praze a jeho částech. Praha chce umožnit svým městským částem, aby šly příkladem ostatním městům České republiky a celé Evropy. Bezprostředním výstupem pilotního projektu hodnocení webových stránek jednotlivých městských částí podle metodologie 100 City Survey je proto definice nejlepší praxe Prahy.
KRITERIA HODNOCENI
Získání dat pro analýzu proběhlo formou mystery shopping. Prvky webů byly hodnoceny dvěma hodnotiteli a nesoulad ve výsledcích byl vyřešen v dalším kole hodnocení. Otázkové okruhy byly přizpůsobeny a upraveny pro podmínky České republiky. Hodnocení vychází z 98 okruhů, pokrývajících pět základních kritérií. Každá z pěti hodnocených oblastí se skládá z 18 až dvaceti okruhů. Hodnocené oblasti jsou: Zabezpečení, Použitelnost, Obsah, Služby, Participace.
Zabezpečení
První oblast se zabývá soukromím a zabezpečením z pohledu návštěvníka stránky. Základní nástroje zabezpečení jsou definovány v Provozních podmínkách stránek – bezpečnostní politice webových stránek. Tento dokument je známkou toho, že provozovatel webu má jasno o využití osobních údajů návštěvníků stránek a o hranicích s jejich nakládáním. Dále jde o možnost získat další informace o ochraně soukromí na stránkách, použití elektronického podpisu, chráněnou oblast stránek a řadu dalších požadavků.
Použitelnost
Druhá oblast se zabývá použitelností webových stránek. Použitelnost má řadu aspektů, od rozsahu úvodní stránky přes intuitivní navigační lišty, použitelnou mapu stránek a jednotný vizuální styl až po vlastnosti vyhledávacího nástroje „Search / Vyhledat.“ Použitelnost ovlivňují rozměry stránek a množství informací na nich, způsoby poskytnutí samostatných dokumentů, vhodný způsob segmentace cílových skupin, použitelnost mapy stránek apod.
Obsah
Třetí oblast hodnotí obsah stránek. Hodnotí se poskytnutí základních údajů, jako jsou adresy a kontaktní údaje, provázanost stránek města na důležité stránky dalších úřadů i soukromých subjektů či systém řízení v případě krizové situace. Jde i o přístup k souborům ke stažení, například o rozpočet, zápisy ze zasedání samosprávy, strategické záměry města apod.
Služby
Čtvrtá oblast hodnotí nabízené služby. Zavádění elektronické správy s sebou vedle poskytování informací nese i velké možnosti interaktivní komunikace a přenesení komunikace s úřadem do on-line podoby. Webové stránky lze využít jako interface při žádostech o povolení a licence, vyhlašování veřejných zakázek, zakoupení vstupenek na akce organizované městem či veřejný prostor pro pokládání otázek odpovědným zástupcům úřadu.
Participace
Pátá oblast hodnotí propojení úřadu s občany. Kromě zlepšení a zrychlení servisu v případech, kdy občan je klientem úřadu nabízejí ICT technologie i zesílenou komunikaci s občany o věcech veřejných a větší zapojení lidí do rozhodování města. Otázkové okruhy se zabývají přístupem občanů k relevantním informacím, možnostmi občanů aktivně se zapojit do rozhodování města a stupeň aktivity města směrem k využití webových stránek při komunikaci s občany.
VÝSLEDKY
Nejlepší celkový výsledek dosáhla MČ Praha 1, která obsadila celkově první místo. MČ Praha 1 dosáhla nejlepšího výsledku hned ve dvou oblastech: v kategoriích Obsah a Služby. První městská část dosáhla také na druhé místo v kategorii participace občanů.
V oblasti Zabezpečení dominuje MČ Praha 5. Výzkum ukázal, že tato městská část je prakticky jedinou, která dosáhla podstatné úrovně zabezpečení. Všechny ostatní městské části jsou (s výjimkou Prahy 21 a Prahy 16) v oblasti zabezpečení spíše na začátku.
V oblasti Použitelnost dosáhla nejlepšího výsledku MČ Praha 16.
V oblasti Participace přesvědčivě dominuje MČ Praha 6.
Pro definování „best practices“ na případových studií byly vybrány městské části, které v jednotlivých oblastech dominovaly. Tyto městské části zároveň celkově obsadily první čtyři místa. Jako pátá část pro pátou případovou studii byla vybrána MČ Praha 14, která celkově obsadila páté místo. Tématem této případové studie je oblast služeb, protože MČ Praha 14 byla v této oblasti druhá nejlepší, těsně za MČ Praha 1.
Celkové hodnocení
Seřadili jsme také městské části podle umístění v jednotlivých oblastech a přepočítali bodový výsledek tak, že výsledek nejlepších webových stránek tvoří základnu 100 %. Nejvíce vyrovnanou oblastí je Použitelnost (průměr v první pětce 95 %), Obsah (87 %) a Služby (83 %). Méně vyrovnanou oblastí je Participace (70 %). Oblastí s největším propadem je Zabezpečení, kde již čtvrtá nejlepší městská část dosáhla pouze čtvrtinu bodů nejlepší části a kde je průměrný výsledek v první pětce 53 % bodového zisku Prahy 5.
1. místo: Praha 1 41,80 bodů
2. místo: Praha 16 41,63 bodů
3. místo: Praha 6 39,26 bodů
4. místo Praha 5 36,96 bodů
5. místo Praha 14 35,20 bodů
6.-10. místo Praha 2, 4, 11, 12 a 17 31,04 bodů
11.-22. místo Praha 3, 7, 8, 9, 10, 13, 15, 18, 19, 20, 21 a 22 24,69 bodů
Poměrné hodnoceni podle jednotlivých kategorií
Zabezpečení
1 Praha 5 100%
2 Praha 21 66%
3 Praha 16 41%
4 Praha 17 28%
5 Praha 13 28%
průměr 53%
Použitelnost
Praha 16 100%
Praha 12 98%
Praha 8 96%
Praha 1 92%
Praha 7 88%
průměr 95%
Obsah
Praha 1 100%
Praha 6 94%
Praha 5 84%
Praha 16 81%
Praha 14 79%
průměr 87%
Služby
Praha 1 100%
Praha 14 84%
Praha 16 79%
Praha 11 76%
Praha 4 76%
průměr 83%
Participace
Praha 6 100%
Praha 1 73%
Praha 14 66%
Praha 2 62%
Praha 12 50%
průměr 70%
DALŠI POSTUP
Případové studie Po analýze výsledků vedl v lednu 2010 tým výzkumníků Rutgers University v Praze strukturované rozhovory s pěti městskými částmi, které se umístily nejlépe. Výsledkem analýzy dat a strukturovaných rozhovorů je pět případových studií, které popisují proces vzniku a fungování webových stránek těchto městských částí.
Konference
Podrobné výsledky evaluace budou spolu s případovými studiemi pěti městských částí představeny na 5. výroční konferenci e-Praha. Letošní konference nese název „E-Prague and prospects of e-government“ neboli „E-Praha a perspektivy elektronické správy.“ Konference je součástí osmého ročníku „Eastern Europe E-government Days.“ Uskuteční se dne 21. dubna 2010 v Sálu zastupitelů na Nové radnici MHMP. Konference se zúčastní autoři metodologie 100 City Survey a autoři případových studií Mark Holzer, James Melitski a Tony Carrizales. Na programu konference je prezentace případových studií, další postup při rozšiřování best practices a při další evaluaci webů městských částí.
Rutgers University
Rutgers University v Newarku realizovala prostřednictvím svého National Center for Public Performance od roku 1975 velký počet případových studií postavených na výsledcích hloubkové analýzy zavádění a fungování prvků e-Governance. Například v roce 1999 aplikoval NCPP svoji metodologii v rámci rozsáhlého projektu ve 26 státech USA. Zakladatelem a ředitelem centra je Marc Holzer, přední osobnost v oblasti výzkumu e-Governmentu. Mark Holzer je autorem či editorem zhruba třiceti knih a stovky odborných článků a kapitol a je zároveň zakladatelem E-Governance Institute.
Hodnocení světových měst
The E-Governance Institute zveřejňuje jednou za dva roky 100 City Survey, tedy žebříček 100 nejlidnatějších měst ve stovce nejvíce digitalizovaných zemí světa. Žebříček hodnotí webové stránky těchto měst v oblastech zabezpečení, použitelnost, obsah, služby a participace občanů.