Praha, 22. ledna 2015 – V úterý 20. ledna 2015 se uskutečnilo první setkání nových radních městské části Praha 6 s občany Vokovic. Za radnici se setkání zúčastnili Eva Smutná (TOP 09), Milena Hanušová (TOP 09), Martin Polách (ANO Praha 6), Antonín Nechvátal (SZ) a Jan Lacina (STAN).
Tématem veřejné debaty v budově ZŠ Vokovická byla možná revitalizace vnitrobloku prostoru mezi ulicemi Vokovická a K Červenému vrchu a možnost výstavby nového objektu zdejší mateřské školky.
NA KONCI ČLÁNKU - POD FOTOGRAFIÍ JE TAKÉ K PROHLÉDNUTÍ PREZENTACE, KTERÁ BYLA PŘEDSTAVENA. JDE O SOUBOR VE FORMÁTU PDF.
Diskutovat s radními přišlo více než sto zájemců. Mezi nimi obyvatelé tří domů, kterých se uvažované změny týkající nejvíce. Za SVJ Vokovická 679/10 byl přítomen jeho místopředseda Martin Prajer, za SVJ Vokovická 685/14 byl přítomný pan Kraus.
Nechyběla ani ředitelka mateřské školy Vokovická Zuzana Soukopová. Přítomni byli také architekti, kteří podobu nové budovy školku a možných úprav v místě navrhovali – Luboš Pata a Jakub Masák.
Cílem setkání bylo sjednocení informací o dosavadních projektech v tomto území, vymezení potřeb čtvrti a definování prostoru pro veřejnou diskuzi. To se ale ukázalo jako velký problém.
Jednotný názor a shoda na novou školku a úpravy v místě mezi místními občany, vedením školky, rodiči dětí a dalšími diskutujícími totiž neexistuje.
Dvouhodinová diskuse začala představením projektu nové dvoutřídní školky, možných úprav veřejných prostor v místě a také možnosti vybudovat parkovací dům pro místní a centrum, kde by se mohli lidé potkávat.
Po necelé půlhodině úvodu následovala diskuse. Desítky dotazů, rázné „NE!“ školce od jednoho z diskutujících, střídaly reakce maminek a ředitelky školky, které si novou školku přejí. Možné úpravy prostoru nebo vznik komunitního centra přítomní lidé z přilehlých domů odmítali, jiní namítali, že by objekt, kde by se mohli lidé společně scházet velmi uvítali. Závěr je jasný. Radnice slíbila, že se v nejbližší době pokusí uspořádat anketu mezi místními a najít možnost, jak společně o budoucnosti školky a tohoto prostoru dále diskutovat tak, aby se našlo co možná nejlepší řešení. Další informace k anketě proto budou zveřejněny na webových stránkách Prahy 6 a také na nástěnce MŠ Vokovická.
Svoje shrnutí a reakce již zaslali někteří z diskutujících
„Radnicí byl prezentován tento návrh řešení: namísto ruiny jeslí by byla postavena dvoutřídní školka bez varny (jídlo by se dováželo), rok 2016/17. Tato přízemní budova by se v budoucnu mohla konvertovat v komunitní centrum. Do této budovy bude následně přemístěna většina dětí ze stávající školky a bude následovat demolice současné školky a stavba nové čtyřtřídní přízemní budovy, rok 2017/18. V okolí obou budov proběhnou parkové úpravy a byla zmíněna také možnost stavby parkovacího domu pro cca 40 aut (pro místní rezidenty) v jižní části parku... Závěrem: Radnice uspořádá anketu mezi občany Vokovic, aby se vyjádřili k výstavbě dvoutřídní budovy školky (ev. komunitního centra) na místě ruiny jeslí; je potřeba zjistit, nakolik mohou majitelé bytů ze tří přilehlých věžáků ovlivnit průběh územního či stavebního řízení. Pokud by budova dvoutřídní školky neprošla, nebo se její stavba zdržela, komplikuje / odsunuje se tím i výstavba čtyřtřídní školky,” shrnula účastnice diskuse Martina Peiskerová.
„Děkuji za včerejší diskusi. Pokud by skutečně měla proběhnout anketa, myslím, že bude nutné, aby se „matky ze školky“ nebo „ty matky s dětmi“, na které jsme byly pasovány, ještě trochu zapojily. Rozhovor s lidmi, kteří se staví k celé záležitosti a priori negativně, by asi měli vést ti, kterých se to skutečně týká a vědí, co a proč chtějí. Přimlouvám se ale za to, aby anketa nebo dotazník nebo cokoli, byly formulovány tak, že výstavba provizorní školky je vzhledem k nutnosti zajistit nepřetržitý provoz a řešit otázku nedostatku míst ve školkách neoddiskutovatelná. Základem komunikace by pak bylo vysvětlení a zároveň zjištění, jaké jsou preference ve vztahu k úpravě té budovy v budoucnu (cca v horizontu 5 let po dokončení – nebo dle aktuálních potřeb). Ty preference potřebujeme znát již nyní, kdy se ta budova plánuje a dá se zajistit, že bude rovnou připravena. A obdobně s rezidenčním parkovacím domem. Ke všemu nejlépe mít příklady, obrázky atd. Jednoduše, nestavět to tak, že se ptáme na souhlas nebo nesouhlas s výstavbou komunitního centra, jak si to včera obyvatelé okolních domů překládali. Moc ráda pomohu formulačně i při rozhovorech podle vaší potřeby a mých časových možností,” uvedla další z účastnic setkání Helena Brychová.
Tady jsou reakce zúčastněných radních Prahy 6
„Uděláme všechno pro nastavení důvěry mezi obyvateli a jejich radnicí. Naší povinností je analyzovat nedostatky, které stěžují život našich občanů, hledat řešení, a to s nimi průběžně diskutovat. Na úterním setkání byla otevřena tři témata, které je nutno, či možno řešit v rámci jednoho “bloku“. Nedostatek míst v dožívající mateřské školce, nedostatek prostor pro setkávání obyvatel a tím spojené navazování dobrých mezilidských vztahů. Třetím tématem byl problém, který v budoucnu nabere na intenzitě, a to nedostatek prostoru pro rezidentní parkování. Předložená možnost výstavby podzemních garáží se setkala s obavami, či nesouhlasem obyvatel. Pro další diskuzi o možné výstavbě garáží v dohledné zřídíme datovou schránku,do které budeme ukládat příklady možného architektonického i provozně-technického řešení garáží v daném prostoru. Naší prioritou v územním rozvoji je včasné a kompexní řešení každého prostoru jako celku, byť momentálně vyžaduje jen jedinou dílčí úpravu,” řekla Eva Smutná (TOP 09), zástupkyně starosty Praha 6 zodpovědná za územní rozvoj a plánování.
Martin Polách (ANO Praha 6), zástupce starosty Praha 6 odpovědný za strategický rozvoj a veřejný prostor k diskusi uvedl: „Pokusili jsme se přistoupit k řešenému území komplexně a s vědomím budoucích změn v území. Rádi bychom vyřešili celé území ke spokojenosti všech, kterých se týká. K jednoznačnému záměru výstavby nové školky jsme připojili stavbu dvoutřídního pavilonu školky v místě původních jeslí. Tento podle nás logický krok umožní nepřerušení provozu školky a v budoucnu nabídne možnost komunitního života, který bychom obecně rádi podporovali. Jsme přesvědčeni, že toto místo je velmi příhodné. Chápu, že obyvatelé věžových domů jsou většinou proti jakékoliv stavbě a mrzí mě, že nevidí pozitiva, která jim tyto obecní prostory mohou poskytnout. Naším jediným záměrem je pozvednout kvalitu žití v daném místě a víme, že toto je krok správným směrem. Věřím, že revitalizace a parková úprava celého vnitrobloku je naším společným cílem. Nabídka vytvoření parkovacích míst pro rezidenty zmíněných domů bude záležet na jejich vyjádření, nikoho jiného na toto místo parkovat nepustíme.”
„Územní a stavební řízení k projektu parku Vokovická bylo přerušeno proto, aby bylo možné řešit celé území ve všech souvislostech a ve spolupráci s veřejností. Současně by bylo vhodné řešit i území čerpací stanice a pás při Evropské, které by bylo možné využít k modelaci terénu, výsadbě izolační zeleně i řešení parkování. Parkhaus/parkovací dům a parkovací záliv u ulice K Červenému vrchu jsou nabídkou vedení městské částí místním obyvatelům, kteří je mohou a nemusí přijmout. Návrhy mateřské školy by měly představovat minimální intervenci do území i vegetace a měly by využívat jámu pro základy stávající školy. Budu usilovat o to, aby všechny parkové úpravy nitrobloku byly navrhovány a realizovany ve spolupráci s místními obyvateli,” řekl po setkání Antonín Nechvátal (SZ), radní Prahy 6 odpovědný za životní prostředí.
„Za nejcennější postřeh ze setkání s občany považuji, že diskuse probíhala kultivovaně a že dostaly argumenty přednost před emocemi,” řekl Jan Lacina (STAN), zástupce starosty Prahy 6 odpovědný za oblast školství.
O reakci na setkání jsme požádali také Zuzanu Soukopovou, ředitelku mateřské školy Vokovická. Tady je: „Mateřská škola Vokovická je 3 třídní heterogenní zařízení s počtem 79 dětí. Od roku 1997 pracuje systémem montessori pedagogiky. Budova školy byla postavena v roce 1936 jako ubytovna, ve 40. letech sloužila jako lazaret, na přelomu 60. a 70. let byla opět ubytovnou pro dělníky, kteří budovali sídliště Červený vrch a stávající tři paneláky nacházející se v těsné blízkosti mateřské školy. Až od roku 1972 začala složit jako 3- třídní předškolní zařízení. Od roku 1988 ( kdy jsem nastoupila do funkce ředitelky) prošla a neustále prochází škola řadou oprav a úprav většího i menšího charakteru vyžadující nemalé finanční částky, které byly pokryty jak sponzorsky, tak úřadem městké části Praha 6. Vzhledem k tomu, že materiál v celé budově je různého charakteru (cihly, dřevo, sololit, atd., bez patřičné izolace, dochází k posunu materiálu na různých místech budovy, což se musí neustále opravovat či předělávat. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby bylo přikročeno k vybudování nové moderní školky splňující všechny předepsané hygienické podmínky a normy.”
Ředitelka mateřské školy souhlasí a plně podporuje úsilí městké části Prahy 6 v tom, aby byla postavena nová mateřská škola a to co v nejkratším čase. Tuto iniciativu podporují i rodiče zdejší mateřské školy, podílející se také na zvelebení školy jak sponzorsky, tak i brigádami, které mateřská škola organizuje.
Svoji reakci zaslal také Martin Prajer, místopředseda SVJ Vokovická 679/10, který se debaty rovněž zúčastnil: „Zástupce starosty Ing. arch. Martin Polách zcela jasně prohlásil v rámci svých odpovědí, že vlastníci bytových jednotek dotčených věžových domů budou přizváni jakoúčastníci stavebního řízení a budou dodrženy stavební předpisy. Dáleje nezbytné uvést, že v diskuzi vystupující občané Vokovic mimo dotčenou oblast v rámci svých vystoupení uvedli, že rozumí obavám obyvatel dotčených domů a navrhovali, mimo jiné, aby komunitní centrum vzniklo na jiném místě. Dále je nezbytné uvést, že zástupce starosty Ing. arch. Martin Polák nejprve uvedl, že se bude jednat o budovu (na místě dnešních uzavřených jeslí) bezgastroprovozu a následně argumentoval, že v komunitním centrum bude možné seposadit se sousedem na kávu. Je tedy zřejmé, že tyto rozpory musí vzbuzovat oprávněné obavy. Vrámci prezentace projektu také nezaznělo ze strany členů Rady MČ Praha 6, jak chtějí případně vzniklé komunitní centrum financovat a to jak jeho provoz, tak údržbu.
Následně pan Prajer odkazuje na stanovisko SVJ Vokovická 679/10 Praha 6, které již v roce 2013 bylo zasláno radnici Prahy 6 a bylo projednáno s některými členy rady MČ Praha 6 se třemi hlavními body - výstavba je možná za předpokladu dodržení všech zákonných a technických norem a příslušných vyhlášek upravujících minimální odstup dvou staveb od sebe a to bez výjimek; bude se jednat o objekt, který nepůjde pronajmout ke komerčním účelům a bude se jednat objekt bez gastroprovozu; využití objektu nebude mít vliv na zvýšení dopravní zátěže ulice Vokovická a přilehlých ulic.
Zatím poslední reakce na setkání přišla od Kristýny Žejglicové: “Dobrý den všem, dovoluji si připojit svůj pohled na problém rekonstrukce školky, respektive výstavby komunitního centra. Žiji v jednom z dotčených 3 věžáků a chci jednoznačně podpořit stanovisko našeho SVJ – společenství vlastníků (viz dopis pí Prajera poslaný na emailovou adresu školky). Je pochopitelné, že ze stavby centra máme obavy. Radnice evidentně nemá jasnou představu o využití a zajištění provozu této budovy. Její potřeba je dle mého uměle vyvolaná a až teď se hledají důvody její existence. Není vůbec vyloučené, že se po pár měsících provozu ukáže , že budova není využívána, její provoz je neekonomický a bude se opět řešit co s ní. Nakonec se buď zavře, nebo se využije komerčně. Navíc nikdo neřekl ani odhad, kolik by výstavba dvoutřídky a její následná přestavba na komunitní centrum stála. Neumím si představit, že např. WC pro děti budou sloužit bez úpravy v centru pro dospělé. Vůbec se mi nelíbí snaha „domlouvat se“ na věžáky a snažit se nějak změnit jejich názor. Anketa mezi obyvateli Vokovic nemůže mít stejnou váhu jako názor lidí, kterých se výstavba i následný provoz budou bezprostředně dotýkat, a kteří ponesou všechny nepříjemnosti s tím spojené. Domnívám se, že je třeba zvážit i jiná řešení rekonstrukce školky (zajistit prostory pro přechodné období jinde, např. ve škole ve Vokovické ul., nebo využít pouze dočasné stavby - kontejnerové školky) a ne ji jednoznačně vázat na výstavbu v našem vnitrobloku. O nehotovosti celého nápadu s dvoutřídkou svědčí i to, že nejprve se mluvilo o době několika měsíců pobytu dětí v provizorních podmínkách, teď zazněla i varianta na několik let. Na závěr už jen poznámka: v době, kdy z téměř všech volných míst v Praze mizí zeleň a staví se na nich, by myslím, bylo fajn, kdyby to jednou bylo naopak.”